Názory a argumenty

Petr Hartman: Osud ministra spravedlnosti Blažka není pouze v rukou ODS

Názory a argumenty

Petr Hartman: Osud ministra spravedlnosti Blažka není pouze v rukou ODS
Pavel Blažek v Poslanecké sněmovně

Plus

Pavel Blažek by neměl být součástí koaliční vlády. Takový je výsledek hlasování Pirátů o dalším osudu ministra spravedlnosti. Navzdory tomu zůstává Pavel Blažek členem Fialova kabinetu. Premiér nespokojeným Pirátům vzkázal, že záleží pouze na rozhodnutí ODS.
Petr Hartman

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Pavel Blažek by neměl být součástí koaliční vlády. Takový je výsledek hlasování Pirátů o dalším osudu ministra spravedlnosti. Navzdory tomu zůstává Pavel Blažek členem Fialova kabinetu. Premiér nespokojeným Pirátům vzkázal, že záleží pouze na rozhodnutí ODS. V rámci koaliční dohody totiž resort spravedlnosti připadá občanským demokratům, proto by jim ostatní neměli určovat, kdo v jeho čele bude. Názor Petra Fialy podpořil i předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan. Podle něj za setrvání současného ministra spravedlnosti ve funkci nese odpovědnost ODS. Tím by mohla být celá záležitost uzavřena. Konkrétně konstatováním, že se některé kontroverzní kroky Pavla Blažka koaličním partnerům sice zajídají, ale nemohou s jeho setrváním ve vládě nic dělat. Pokud se to někomu nelíbí, ať za to kritizuje občanské demokraty. Takto jednoduše politika nefunguje. Nikdo členy koalice nenutí spolupracovat ve vládě s člověkem, který jim není po chuti. Mohou dát premiérovi najevo, že v takto složeném kabinetu být nechtějí. Pokud by nespokojenost ohrožovala vládní většinu ve sněmovně, musel by ji brát Petr Fiala velmi vážně. Piráti ani Starostové a nezávislí se kabinet opustit nechystají. Znamená to, že v něm mohou fungovat společně s Pavlem Blažkem. Stejně tomu bylo v okamžiku, kdy koaliční vláda vznikla. Už tehdy nebyla Blažková pověst nejlepší, přesto si nikdo nekladl nepřekročitelnou podmínku, že se nesmí stát ministrem spravedlnosti. Patrně k tomu přispěla i Blažkova role v zákulisním vyjednávání s prezidentem Milošem Zemanem a s jeho spolupracovníky. Pavel Blažek přispěl k tomu, že vláda byla bez velkých průtahů ustanovena, včetně ministra zahraničí Jana Lipavského, ke kterému měl Miloš Zeman výhrady a zdráhal se ho jmenovat. Blažkovi zákulisní schopnosti tak patrně oceňovali nejenom občanští demokraté, ale i ostatní koaliční partneři. Pirátské hlasování tehdy potvrdilo účast této strany ve Fialově kabinetu společně s Pavlem Blažkem. Ten svoji pověst některými kroky ve funkci ministra spravedlnosti ještě zhoršil. Reakce Pirátů se dala čekat. Stanovy členům umožňuje podávat nejrůznější podněty. Pokud získají dostatečnou podporu, musí se o nich hlasovat. V případu Pavla Blažka se tak stalo hned dvakrát, pokaždé se stejným výsledkem. Byť by Pavel Blažek neměl být podle výsledku hlasování ministrem spravedlnosti. Ve funkci nadále zůstává. Totéž platí o účasti Pirátů ve vládě. Jejich vedení je přesvědčeno o tom, že by je více poškodil odchod z Fialova kabinetu než setrvání v něm s kontroverzním ministrem. Potvrzují to i výsledky průzkumů veřejného mínění. Podle nich počet jejich příznivců v poslední době mírně roste. Dá se říci, že navzdory pirátským stanovám, které umožňují hnát stranu do pošetilého boje se třemi ministry a čtyřmi poslanci, těžko mohou uspět s ultimátem, že ve vládě není pro Pavla Blažka místo. Přesto členstvo svým hlasováním vedení strany do takového zápasu opakovaně vysílá.

Více z pořadu