Letošní 60. výroční bezpečnostní konference v Mnichově byla ve znamení Donalda Trumpa. Bývalý americký prezident, který si chce už brzy vrátit do Bílého domu, byl všudypřítomný. I ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj musel vysvětlovat, že nemá problém s Trumpem komunikovat. Jen ten jaksi odmítá pozvání do Kyjeva, aby viděl, jak vypadá skutečná válka. Trump konferenci zasáhl především svým výrokem, že Spojené státy pod jeho vedením. Nebudu bránit nikoho v NATO, kdo neplatí do společné kasy tolik peněz, kolik slíbil. Ikonická dvě % hrubého domácího produktu na bezpečnost donedávna nedával v Evropě skoro nikdo kromě Británie, Řecka, pobaltských států. Trumpovou varování nebudou vás bránit, bránit i si sami. Je myšleno na celou Evropu. Smějte systém, nebo to udělám sám. Trump je mluvka, provokatér. Mnoho lidí ale stále věří, že není šílenec, že jeho tlak na členy NATO má racionální jádro. Významní republikáni i členové konzervativních think-tanků jeho slova interpretují nehystericky a jasně. Amerika nechce být angažovaná v Evropě. Chci se věnovat Blízkému východu a Asii. Evropa by si proto by měla vytvořit svůj systém bezpečnosti, u něhož budou Spojené státy jen asistovat a pomáhat nejhorším. A to není sociální spolek, říká v rozhovoru pro magazín Der Spiegel ředitel konzervativního na víkend idiot institut si mantrami Indra. Podle něho se musí Evropa například Rusku bránit sama. Vždyť má o 360 milionů obyvatel více, její ekonomický výkon je desetkrát větší. Je na čase vytvořit plán evropských armád, které budou mohutným základem obrany starého kontinentu. Budeme se muset vrátit do časů studené války, říká mantra. Tedy alespoň co do počtu aktivních jednotek a zbraňových systémů. Boj o nový světový řád je k tomu, říká Putin. Už začal. Musíme být připraveni. Trumpův výrok a nové strategické myšlení s ním spojené snad nejvíce otřásly Německem, které 80 let po porážce nacismu stále obtížně nese novou nutnost vlastní militarizace. Byl to šok. Budeme teď potřebovat atomovou bombu? Tady se vážně novináři a politici na tuto otázku váží. Odpovídali. Německo dnes už plní dvou procentní kritérium. No to ale jen díky číselným účetním operacím. Bundeswehr není dostatečně vyzbrojen, ani počet mužů ve zbrani neodpovídá současným potřebám. Německo by podle analytiků potřebovalo půl milionu vojáků. Momentálně jich má jen 171000. Kancléř šel slavně, přislíbil 100 miliard eur na obranu. Přezbrojení Bundeswehru ale nebude hned. Navíc se ukazuje, že 100 miliard nemusí stačit. Pokud se Trump stane prezidentem, tlačit na bezpečnostní samostatnost Evropy nepřestane. Má prostou logiku. Proč by volič Salajovi nebo z Kansasu měl rozumět tomu, že má jít bránit Evropu? Evropa se probouzí z bezpečnostního spánku s velkou kocovinou, které třeba se rychle zbavit. I kdyby volby v USA vyhrál prezident Biden, jehož viceprezidentka Kamala Harrisová Mnichově slíbila silnou americkou přítomnost v Evropě a intenzivní spolupráci na společné obraně. Tlak na vojenské posílení Evropy bude pokračovat. Zdá se, že se desetiletí nového zbrojení nevyhneme. Jde jen o to, aby bylo co nejracionálnější dnes spolupráci a velkých peněz všech členských zemí EU se to neobejde.