Názory a argumenty

Martin Fendrych: Potvrzeno. Uprchlíci z Ukrajiny nám pomáhají. Nedoplácíme na ně, ale taky je neumíme využít

Názory a argumenty

Martin Fendrych: Potvrzeno. Uprchlíci z Ukrajiny nám pomáhají. Nedoplácíme na ně, ale taky je neumíme využít
Ukrajinci si fotí svého „druhého“ prezidenta

Plus

Společnost Člověk v tísni v dubnu znovu potvrdila, že uprchlíci z Ukrajiny už státu odvádějí více peněz, než kolik stát vydá na podporu těch nejzranitelnějších mezi nimi. Pro českou společnost je to důležitá informace.
Martin Fendrych

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Společnost Člověk v tísni v dubnu znovu potvrdila, že uprchlíci z Ukrajiny už státu odvádějí více peněz, než kolik stát vydá na podporu těch nejzranitelnějších mezi nimi pro českou společnost je to důležitá informace. Příklad? Letos v lednu činila státní podpora běženců devět desetin miliardy korun. Naproti tomu z odvodů na pojistném nebo na spotřební dani stát získal 1,9 desetin miliardy. Za leden tedy dostal o miliardu víc, než vydal. V současné době u nás žije zhruba 340000 žen, dětí a mužů z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou. Podle ministerstva vnitra necelých 30 % tvoří děti a mladí lidé do 17 let a senioři nad 65 let. 120000 Ukrajinců je ekonomicky aktivních, 60 % z toho tvoří ženy. Pracují. Tři čtvrtiny z těch Ukrajinců, kteří mohou pracovat. Většina 88 % legálně, z toho mnozí prostřednictvím pracovních agentur. Zhruba 16000 uchazečů o práci se zaregistrovalo na úřadech a zaměstnání hledá. Hlavní příjem domácností uprchlíků tvoří čím dál častěji mzda, nikoli státní dávky. A ještě jedna zpráva podstatná pro české občany uprchlíci nám pomáhají řešit dlouhodobý nedostatek pracovní síly. Ministerstvo práce uvádí, že Ukrajinci nevytlačují české občany z jejich pracovních pozic. Čtyři z pěti Ukrajinců našli pracovní uplatnění v nekvalifikovaných a nárazových neplnohodnotných pozicích. Tady ale zároveň začíná problém. Česko ani po více než dvou letech, kdy k nám Ukrajinci utíkají před válkou, v mnoha případech neumí využít jejich kvalifikaci. To má negativní důsledky. Mohly by zaplnit neobsazená místa třeba zdravotních sester, lékařů, zubařů, IT techniků atd. profesí, které u nás dlouhodobě chybí. Nejen to. Kdyby Ukrajinky a Ukrajinci využívali svou kvalifikaci, brali by víc peněz a víc peněz by odváděli státu. Člověk v tísni uvádí příklad. Žena s jedním dítětem, která pracuje za minimální mzdu, přinese státu měsíčně 7600 korun. Kdyby ale pracovala za mzdu, která odpovídá jejich kvalifikaci a brala by, dejme tomu 32000, tak by stát každý měsíc získal 15555 korun dvojnásobek. Uprchlíci z Ukrajiny se nám tedy dnes již zjevně vyplácejí. Řečeno slovy Andreje Babiše našim lidem pomáhají. Výzkum agentury CVVM ale ukázal, že to stále většina nechápe. 59 % lidí u nás míní, že Česko přijalo víc uprchlíků, než dokáže zvládnout. Nic na tom nemění fakt, že se on o nezvládání nikde neprojevuje. Máme nízkou nezaměstnanost, uprchlíci Čechům práci neberou. Ještě něco se ukazuje, když se ptáte na celou republiku. 52 % dotázaných prohlásí uprchlíky z Ukrajiny šmahem za problém. Když se ale ptáte, jestli uprchlíci dělají potíže v jejich místě bydliště, odsouhlasí to jenom. Čtvrtina odtud plyne je nutné o přínosu uprchlíků mluvit, informovat.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají