Máme vládu, kterou vede předseda konzervativní strany Petr Fiala, ale není žádná madam Thatcherová. Je opatrný a musí se dohodnout s pěti různě silnými subjekty ve vládě. Počátkem ledna řekl časopisu Reflex, že naše společnost není nakloněna razantním změnám a že si jeho vláda poučila z chyb předešlých vlád. Změny jsou proto spíše evoluční než revoluční, aby to nezasáhlo příliš výrazně a nespravedlivě nějakou sociální nebo profesní skupinu. Smůla je, že podle odborníků právě pro chudé, tedy pro velmi důležitou a nijak malou českou sociální skupinu dělá Fialova vláda málo. Člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Prokop z PAQ Research mluvil v Hospodářských novinách o tom, co by chudým lidem pomohlo. Základní problém chybí motivace nejchudších k tomu, aby se jim vyplatilo legálně nikoli načerno pracovat. Je to problém, o kterém se mluví dlouho, ale vláda ho nebrala v potaz. Daniel Prokop popisuje, že inflace logicky nejvíc zasahuje chudší domácnosti. Dá se vysledovat, jak narůstají deprese a úzkosti ve společnosti. Loni v listopadu se týkaly asi šestiny dospělých Čechů a Češek. Tento jev provází rostoucí nedůvěra v některé politické instituce. Prokop zmínil jeden pozitivní fakt. Tím je nízká nezaměstnanost a relativně malé a klesající obavy ze ztráty práce. Sociolog má za to, že by náladu v Česku nejvíce zvedla cílenější pomoc zhruba třetině chudších rodin s dětmi, ať už v daních, sociálním tarifem energií nebo snížením poplatků za vzdělávání. Navrhuje, aby byla posílena bonifikace, tedy podpora legální práce. Nesmí to fungovat naopak. Jenomže tak to dnes právě funguje, cituji. Když dnes například máte kombinaci příspěvku na živobytí a příspěvku na bydlení, z 1000 při vydělaných korun vám zbyde asi jen 200 korun čistého příjmu. Protože o 800 přijdete kvůli zkrácení zmíněných dávek, zbyde vám jen pětina z přivýdělku. Pak ale zjevně nemá cenu legálně si přivydělávat. Prokop vysvětluje, jak postupují v jiných zemích, aby člověku zůstalo podstatné % toho, co si vydělá, aby se mu zvýšil užitek z práce. V zahraničí se to řeší tak, že se započítává do nároku na dávku jen část pracovních příjmů nebo se nezapočítávají 1. 2 měsíce apod.. Penalizaci trest za to, že někdo nepracuje, považuje za druhotnou. Cukr je podle něj tedy účinnější než bič. Realita u nás vypadá tak, že nastavení dávek lidi odrazuje od práce. Prokop apeluje taky na to, aby byl systém změněn. U doplatku na bydlení, který budou chudí. Lidé v ubytovnách, když překročí určitý příjem, o doplatek přijdou a skokově se jim tím sníží příjmy. Úplně nejhorší je užitek z práce v insolvenci. Když se snažíte oddlužit všechny tyto jde. Motivace k práci je potřeba opravit. Premiér Fiala a jeho ministr financí Stanjura oznámili, že končí se zásadními reformami. Pro chudé by je ale udělat měli nikoli z pudu sebezáchovy, nýbrž kvůli nim.