Klíčovou roli v polských volbách sehráli mladí lidé. Zpravodajský web Euronews napsal, že voliči ve věku od 18 do 29 let jsou v Polsku tradičně nejméně výraznou volební skupinou. Ale něco se změnilo. Mladí si uvědomili, že nechtějí žít v politickém pravěku a volební účast mezi voliči od 18 do 29 let dosáhla skoro 69 %, zatímco v roce 2019 to bylo jen 46 %. Podobnou roli, byť ne tak výraznou, sehráli mladí lidé i u nás ve volbách před dvěma lety. Velkou zásluhu na tom měl milion chvilek pro demokracii. Donutil nepopulistické strany ke spolupráci a přitáhl mladé k volbám. Ti nakonec více podpořili strany pěti. Koalice než Babišovo Ano nebo Okamurovo SPD. Přitom i u nás dřív mladí k volbám příliš nechodili, zvedli se a šli, až když měli pocit, že jde o hodně. Minulá vláda na mladé při pandemii COVIDu úplně zapomněla. Žádnou pomoc jim neposkytla, zavřela je doma. To se jí nakonec ve volbách vymstilo. Babiš se ovšem snažil získat maximální podporu lidí nad 60 let a podařilo se mu to, co pro mladé dělá vláda.

Petra Fialy počítá s nimi. Její obliba se propadá. Pěti. Koalice by dnes volby prohrála. Samotné ano by získalo víc křesel ve sněmovně než vládní strany dohromady. Mnoho důchodců Fiala popudil, když jim snížil valorizace penzí, ale jako by si neuvědomoval, že právě mladí voliči mohou volby rozhodnout. Česká politika je převážně stará, mladých je v ní málo. Do minulých voleb tu vládli populisti, teď se populismus o něco zmírnil, ale převládají konzervativní postoje. Mladým lidem hodně záleží na klimatu a na ochraně životního prostředí. Logicky budou tady žít, nechtějí vyschlou spálenou zemi a najednou po třech letech vyšetřování slyší otřesný rozsudek k otravě řeky Bečvy, při nichž zahynulo 80000 ryb. Jejich protesty namířené proti nedostatečné snaze vlády bránit klimatické změně nemají žádnou odezvu. Jejich často odlišný pohled na auta ve městech, na spalovací motory, na uhelné elektrárny vláda až na výjimky odmítá vnímat. Ekonomové kritizují kvalitu základních škol. To, jak se v nich učí, jak jsou řízeny. Vysoké školy u nás nedosahují kvality, kterou poskytují univerzity v západní Evropě. Platy vyučujících jsou u nás nízké, vybavení často mizerné. Špatná je dostupnost všeobecného vzdělávání na středních školách. Na tom vidíme přístup k mladým. Z jejich pohledu se politici utápějí v absurdních kulturních válkách. Typickou ukázkou je souboj o manželství pro všechny, které by většině společnosti vůbec nevadilo. Zastydlá je i debata o trestání znásilnění nebo o násilí páchaném na ženách. Mladí jsou stále dál opomíjeni. Přitom je dost možné, že na ně premiér Fiala spoléhá. Doufá, že ho za dva roky zase zachrání před prohrou, aby se nemýlil.