Na obzoru jsou lepší časy. Aspoň podle ČNB. Ta totiž snížila svůj základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu, tedy se sedmi % na 6,45 %. Jde o první změnu sazeb od června 2022 a první snížení od května 2020. Znamená to, že centrální banka předpokládá, že současná vysoká inflace klesne? Samozřejmě nebude to hned. ČNB totiž hodí dopředu a i rozhodnutí o změně úrokových sazeb se projeví až po roce či roce a půl. Předpokládám tedy, že inflace se vrátí k normálu, myšlen úrovni zhruba okolo dvou %, někdy ke konci příštího roku. Zároveň se dá čekat, že příští rok porostou i reálné mzdy a platy. Nárůst výdělků v korunách tak už nebude vymazán a přemazány inflací. Zároveň by měly klesnout úroky na hypotékách a úroky, za které si půjčují firmy na svůj provoz a rozvoj. Jinak řečeno, mělo by to nakopnout ekonomiku k růstu. Aspoň nějaké proto, že snížení o čtvrt procentního bodu velkou muziku nenadělá. Dokonce si můžeme tipnout, že třeba hypotéky to nezlevní skoro vůbec. Naopak. Podle dlouholetých zkušeností s našimi bankami se některé z nich určitě pokusí snížit úroky z vkladů, když přece snížila úroky centrální banka. Vývoj ekonomiky tak spíše záleží na tom, zda bude centrální banka ve snižování úroků pokračovat. Normálně by banka postupně po čtvrtině procentního bodu snižovala úroky dlouhou dobu ničem. My nežijeme v normálních časech a navíc ani vedení České centrální banky se nechová tak, jak bychom normálně očekávali. Nerado totiž mým úrokové sazby jak nahoru, aby zkrotil inflaci, tak dolů, aby podpořilo ekonomiku. A pak, jak naznačil guvernér ČNB Aleš Michl, zřejmě úroky zůstanou výš, než bychom čekali. A toto z dluhu v obavě z návratu inflace. Doufejme ale, že ne moc dlouho. Naše ekonomika na tom totiž není dobře a nemůžeme čekat ani pozitivní impulz ze zahraničí. Německo, s nímž je vaše na vývoz zaměřené hospodářství spojeno pupeční šňůrou, také chřadne. Proto je další uvolnění úrokových sazeb tak důležité. Česko totiž potřebuje nejen nízkou inflaci a také víru v lepší budoucnost a ekonomický růst.