O Vlastimilu Válkovi buď neslyšíme vůbec, nebo je ho všude plno. V posledních dnech se ministr zdravotnictví za TOP 09 probudil a začal řešit problémy, které slouží pacienty i lékaře. V neděli v ČT například uvedl, že do roka a půl by se v naší zemi mohla obnovit výroba penicilinu. Klíčového antibiotika je v lékárnách stále nedostatek. Přestože nás ministr Válek od loňského podzimu uklidňuje, že změna přijde co nevidět. On tedy sděloval konkrétní termíny, ale zatím mu nevyšel ani jeden. V minulých týdnech sice nějaký penicilin do Česka doputoval, šlo ale o malé množství, které vystopovat nebylo vůbec snadné. Dnes tedy válek naznačuje, že by se u nás mohla někdejší výroba tohoto léku obnovit. Bude mu ale ještě někdo po dřívějších nesplněných slibech věřit? Zvlášť když podle Evropské federace lékárenských sítí se vyrábí mimo Evropu a USA dvě třetiny účinných látek a 40 % hotových léků. Bariéry bránící oživení evropské produkce jsou přitom enviromentální, ale i ekonomické a administrativní. Nebylo by schůdnější, kdyby ministr zaměřil své úsilí na lepší hospodaření s léky. Viceprezident České lékařské komory Zdeněk Mrozek by například uvítal, kdyby elektronický systém lékaře při vystavování receptů upozornil, že daný lék je nedostupný. Nebo kdyby lékař rovnou mohl pro svého pacienta potřebný medikament zarezervovat. To všechno by už dnes mělo být samozřejmostí. A jelikož by se pan Válek o víkendu rozdal, přislíbil i konkrétní řešení problému s přesčasy nemocničních lékařů, na něž se spolu s odbory stěžují především ti mladší z nich. Není normální, aby z celkové doby, kterou lékař strávil v zaměstnání, tvořili přesčasy skoro třetinu. Zdravotníci léta apelují na dodržování zákoníku práce. Odpovědím ale bylo, že dosud nelegální přesčasy se z iniciativy lidoveckého poslance Víta Kaňkovského zlegalizovali a otevřel se prostor i pro jejich navyšování. Lékaři potom stojí před dilematem mít k nadřízeným vstřícný, ubrat ze zatížení kolegů, vydělat si lepší peníze a mít šanci se dostat na stáže či konference. Anebo dbát o svoji fyzickou i duševní pohodu a eliminovat riziko, že unavený lékař co se zanedbá v péči o pacienta. Spolek mladí lékaři navíc v loňském průzkumu mezi 465 kolegy zjistil, že 70 % se jich cítí vyčerpaně, 46 vyhořela, 33 trpí úzkostnými poruchami a 28 % s depresemi. Pětina nadměrně pije alkohol, užívá léky nebo drogy. Takto spokojený Dr. určitě nevypadá. Lékaři zvažují, že přestanou služby navíc brát, což by znamenalo odklad výkonu, nebo že státní zdravotnictví rovnou opustí. Minulý týden na setkání s ministrem vznesly odbory několik požadavků. Navázat platy po vzoru těch učitelských na růst hrubé mzdy v celé ekonomice, legislativně ukotvit systém benefitů, jako jsou výsluhy, rehabilitační a lázeňské péče nebo podmínky pro dřívější odchod do penze bez jejího krácení. Vlastimil Válek se dlouho alibisticky tvářil, že si jej tato patálie netýká. Vždyť za zákoník práce odpovídá jeho lidovecký kolega z resortu práce a sociálních věcí Marian Jurečka. A on sám pro návrh poslance Kaňkovského nehlasoval. Teď už ale slibuje, že společně s herečkou a Kaňkovským navrhnou zrušení kontroverzní novely a návrat přesčasu z 832 hodin na 416. Tím se ale odřízne jen špička ledovce. Kromě toho se rýsuje problém s nedostatkem zdravotních sester. S akutní a následné péči jich už dnes chybí 2000, přičemž 14 % z nich už má přes 60 let. Snad aby ukázal pohybem. Ministr Válek avizoval, že chystá dlouhodobou reformu zdravotnictví. Nezmínil však ucpání černých děr, nýbrž úpravu vícezdrojového financování. A s tím se ale vrhá do dalších náročných politických i odborných bitev s nejistým výsledkem.