Slovenský vládní parní válec nezastavily ani pokusy o uklidnění situace po atentátu na premiéra Roberta Fica, který se udál už před víc než týdnem. Zákon o zrušení Slovenského rozhlasu a televize, což je po vzoru britské BBC na Slovensku jedna firma, byl přijat první čtení bleskovém tempu a se všemi problémy, které obsahuje. Vládní strany ukázaly nulový zájem o dialog s opozicí a nalezení nějakého řešení, z něhož by snaha ovládnout pro sebe a přitom za peníze daňových poplatníků veřejnoprávní média netrčela jak sláma z bot. Ať už bude zákon tak či onak kosmeticky změkčen, ať už budou zaměstnanci televize a rozhlasu stávkovat nebo v ní nocovat. V této bitvě má slovenská vláda nabito a pokud bude chtít, tak ji vyhraje. Nabito má bohužel už o části současné opozice, kdy strana Svoboda a solidarita předloni prosadila zrušení veřejnoprávních poplatku a udělala z financování RTVS součást státního rozpočtu, navíc jen jako prostý zákon. Takže už tomto rozpočtu dostala v uvozovkách neposlušná televize a rozhlas méně, než měla přislíbeno. Je to výstražný momenty pro Česko, aby se na financování z poplatků nesahalo. Ovládnutí veřejnoprávních sdělovacích prostředků za peníze daňových poplatníků však není jediná smutná zpráva o slovenských médiích. Tou druhou, daleko smutnější zprávou je, že většina slovenských soukromých médií, která jsou v rukách slovenských, československých a někdy čistě českých vlastníků přešla někdy už před parlamentními volbami, jindy těsně po nich na stranu současné vlády nebo téměř zlikvidovala zprávy o politice jako téma, a to včetně slovenských soukromých televizních stanic, z nichž tu rozhodující televizi Markíza vlastní právě česká PPF. Důvod je podle západních diplomatů v Bratislavě bohužel jediný, a tím je ochrana vlastních byznysových zájmů. Již mnohé závisí na součinnosti nebo alespoň udržování klidu zbraní s vládou. Kromě specifického deníku n a několika menších vydavatelství je posledním odvážným mediální majitelem švýcarský Ringier, který provozuje server aktuality SK. Ten, v němž pracoval i zavražděný novinář Ján Kuciak. Tato situace nevěští pro budoucnost Slovenska a jeho demokracie, pro jejíž fungování jsou vůči jakékoli vládě kritická a nezávislá média nutná, nic dobrého. Jedním z důvodů, proč Polsko dokázalo ustát autoritářské tendence vlád Jaroslawa Kaczynského a ubrání demokracii, bylo to, že soukromá média vydržela být ve své většině kritická a nezávislá vůči vládní moci. Pomohli tomu i odvážní domácí a zahraniční vlastníci médií. Ti čeští na Slovensku zatím takové naděje nenaplňují.