Do Putina se vtělil Hitler a mění Ukrajinu ve spálenou zem. Světem se valí vlna antisemitismu, jako by nikdy neexistoval holokaust. Severokorejský despota Kim Čong-un se utrhl ze řetězu, Peking se paktuje s Moskvou a dokonce i v Nové Kaledonii, osamělém souostroví uprostřed Pacifiku, umírají lidé při nepokojích živených z 16 a půl 1000 km vzdáleného Ázerbájdžánu. Tak vypadá dnešní svět. V jeho souřadnicích byl letošní sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Augsburgu balzámem na duši. Slyšet na pódiu bavorského premiéra Markuse Södera nadšeně mluvit o bavorsko-českém přátelství jako o velkém bohatství a velvyslance Tomáše Kafku vyřizovat. Pozdrav českého prezidenta, který je velmi potěšen směrem a dynamikou vývoje vzájemných vztahů, vzbuzovalo v tom okamžiku nutkání si zhluboka oddechnout. Otázka je, zda právem. Podle Tomáše Kafky jsou sice doby, kdy se na tradiční svatodušní setkání sudetských Němců pohlíželo v Česku se značnými obavami. Už minulostí. Ale faktem je, že tyto doby trvaly po listopadu 89 víc než 20 let, a to nejpozději od roku 2015, nikoli vinou Sudetoněmeckého krajanského sdružení, nýbrž výhradně jen českých politiků. Zatímco sudetští Němci vypustili v roce 2015 ze svých stanov pasáže o znovunabytí domova, a tím se vzdali nároku na majetek zkonfiskovaný po roce 1945, nemají čeští politici dodnes kuráž ani na to, aby zrušily Benešovy dekrety založené na kolektivní vině, která je v demokracii naprosto nepřípustná. Kromě toho, že dělají Česku v demokratickém světě ostudu, poskytují populistům prostor k bezostyšnému manipulaci s voliči. Dekrety jsou sice oficiálně prohlašovány za vyhaslé, ale pokud se z nich dají vykřesat jiskry strachu z tradičního nepřítele, není evidentně šance, že by se jich zdejší politici s čestnou výjimkou lidovců někdy vzdali. Je to pro ně ideální příležitost předvést se v roli bojovníků za údajné národní zájmy. Je to hra s ohněm. Na sudetoněmeckém sjezdu varoval mluvčí krajanského sdružení Bernd Posselt před nacionalismem, který je na vzestupu a hrozí zničit Evropu. Dodejme, že imunní proti němu není ani Česko. Na rozdíl od Bavorska, kde jsou dnes sudetští Němci díky osvícenému vedení sudetoněmeckého krajanského sdružení v čele s Berndem Posseltem naprosto spolehlivým tmelem dobrého sousedství s ČR, je situace u nás mnohem labilnější. Pokud současná vláda nevydá směrem k české veřejnosti jasný signál o Česko sudetoněmeckém s mírou i z české strany. Ať už zrušením dekretů nebo třeba nabídkou příštího sjezdu na domácí půdě mohou zbýt za dva roky z onoho velkého bohatství vzájemných vztahů, o kterém mluvil Markus Söder, v politické rovině jenom trosky.