Názory a argumenty

Libor Dvořák: Co čeká anektovaná území Ukrajiny?

Názory a argumenty

Libor Dvořák: Co čeká anektovaná území Ukrajiny?
Putin a proruští vůdci ukrajinských regionů se po podpisu dokumentů chytili za ruce a skandovali „Rusko“

Plus

Obě sněmovny ruského parlamentu, Státní duma a Rada federace, ratifikovaly dokumenty o anexi čtyř regionů Ukrajiny, které se tak alespoň pro Moskvu stávají součástí Ruské federace. Jak už několikrát upozornil ruský prezident Vladimir Putin, jeho země bude tato teritoria bránit „všemi prostředky, které máme k dispozici“. To je ve světě chápáno jako pohrůžka použitím taktických jaderných zbraní. Co ale tyto čtyři oblasti Ukrajiny v budoucnu čeká?
Libor Dvořák

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Přesný počet obyvatel anektovaných území v tuto chvíli není znám, ale bude jich rozhodně několik milionů. A přesto, že anexe probíhala v celé této oblasti naráz, jednotlivé regiony se od sebe navzájem značně liší. V obou tzv. republikách existujících už od roku 2014 došlo k sice vynucené, ale zároveň přirozené selekci. Statisíce těch, kteří tu zůstat nechtěli, co se týká hlavně mladých lidí, odjeli, a to jak do Ruska, tak ukrajinská území kontrolované Kyjevem. Zůstali jen staří a nemocní lidé, kteří neměli na finančně náročné stěhování peníze. A také ty, kdož separatizmus vyloženě podporují. No a nesmíme zapomenout ani na ty, co se dobrovolně stali kolaboranty a teď se v případě návratu ukrajinských úřadů právem obávají zaslouženého trestu. Jiné je tu také etnické složení obyvatelstva. Zatímco na Krymu v okamžiku anexe žijí dvě třetiny Rusů, v luhanské a doněcké oblasti je jich už jen 40 % a v regionu kolem Charkova a Záporoží dokonce jen 15 až 25 %. Na první pohled na celém tomto území formální anexe změní jen pramálo, protože de facto tu Rusko přece vládne už půl roku. A jak se asi události budou vyvíjet? Na to lze usuzovat z krymské zkušenosti. Bude to směsice biče pro neposlušné a cukru pro lidi Moskvy loajální všem, ale rozhodně z růstu platy a důchody. Rusko se také pokusí obnovit válkou zničenou infrastrukturu. Však také už minulý týden zástupce šéfa kremelské prezidentské kanceláře a expremiér Sergej Kirilenko prohlásil, že na podpůrné projekty pro nová území už bylo vyčleněno v přepočtu asi půl druhé miliardy korun. Při pohledu na válečnou zkázu na celé východní Ukrajině je ale i laikovi jasné, že to bude jen kapka v moři. Vše, co tu zatím nějak souvisí s Ukrajinou, bude nelítostně vytěsňováno ruským živlem. Zákony, měna, spoje a média, jazyk i vzdělání. Jedním z hlavních cílů Kremlu je návrat ke kulturní ratifikaci tohoto území, jež Rusové považují za historický své. Hodně lidí se pokouší srovnávat vývoj nově získaných regionů s vývojem na krymském poloostrově, ale to zřejmě není úplně přesná představa. Očekávat se například nedá masové přesídlování Rusů jako svého času na Krym. Důvod je jasný stále tu zuří válka. Čekat prý nelze ani návrat zdejších uprchlíků do Ruska, které je potřebuje jako užitečnou pracovní sílu, když to poničený východ Ukrajiny pracovní místa prostě nenabízí. Anektovaná území se zkrátka a dobře v každém případě nemají na co těšit.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají