Názory a argumenty

Karel Hvížďala: O zpoždění geopolitické kry střední Evropy

Názory a argumenty

Karel Hvížďala: O zpoždění geopolitické kry střední Evropy
Dobová rytina prvního tiskařského lisu

Plus

Podle Indexu mediální gramotnosti Sofia z roku 2022 jsou na tom tradičně nejlépe Finsko, Norsko, Dánsko, Estonsko, Švédsko a Irsko. Česká republika je až na 18. místě a Slovensko až na 24. místě. Maďaři skončili na 27. místě a Poláci jsou jen o jeden stupínek lepší.
Karel Hvížďala

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Podle indexu mediální gramotnosti Sofia z roku 2022 jsou na tom tradičně nejlépe Finsko, Norsko, Dánsko, Estonsko, Švédsko a Irsko. ČR je až na 18. místě a Slovensko až na 24. místě. Maďaři skončili na 27. místě a Poláci jsou jen o jeden stupínek lepší. Všechny země na západu a severu EU jsou na tom lépe. Otázka zní proč tomu tak je a kde hledat hlubší příčiny? Kořeny vzniku osobní odpovědnosti za svůj život je možné hledat ve zrušení nevolnictví, kterému u nás i v Uhrách došlo oficiálně až v roce 1781, v Polsku v roce 1794. Zatímco zánik nevolnictví v západní Evropě počal již ve 14. století. To se týkalo částečně Francie, dále Anglie v Lander, nyní Belgie, některých německých zemí a Itálie, kde nevolnictví bylo nahrazeno finanční rentou. Důsledku to znamenalo zejména zrušením povinnosti robotovat, odvádět poddanské dávky a možnosti lyžování. Ve Skandinávii nevolnictví nebylo nikdy zavedeno a právě již tehdy se oddělila geopolitická kras střední Evropy od západní Evropy a hranici tvořilo Labe, Krušné hory a Šumavu. A i patent Josefa II. z roku 1781 se týkaly jen omezení svobody pohybu. Samotné poddanství skutečně zaniklo až v roce 1848. Za podobné rozhodovala ovšem vrchnost a navíc většina lidí byla negramotná. Naše zpoždění nejméně 400 let. Johannes Gutenberg vynalezl knihtisk asi v roce 1440 a již 40 let nato vynesl první cenzurní edikt mohučský biskup. Později cenzurní výnosy již vydávali papežové. První pochází z roku 1501, od Alexandra šestého. Jenže poprvé byla zrušena cenzura v Anglii již v roce 1695, v USA o 100 let později a v Československu, nepočítáme-li pár dní v roce 1848 a 1968 až v roce 1989 o 300 respektive 200 let později. Apod. je to i se vznikem novin. První noviny byly založeny v dnešním Německu v letech 1605 a 1609. Avízo a relaci on a u nás nepočítáme-li pokusy Šenfelda až Krameriem v roce 1789, a to již ve Švýcarsku vycházely noviny či Richard sajtu, které měly strukturu klasických novin. Chyběla tam jen sportovní rubrika. Naproti tomu Krameriovy, co je k Pražské poštovské noviny se snažili o sociálně hygienické uvědomování a odstraňování lidových po mně a přetiskovali úřední vyhlášky. Zpoždění činilo 200 let. Jen v Polsku byl jeden pokus starší z roku 1661, kdy krátce vycházel Merkur Julius polský. Pokud si tyto zpoždění nepřipustíme a budeme se tvářit, že za všechno mohou jen fašisté a komunisté, nikdy nevyvineme dostatečné úsilí, abychom byli řádnými občany, kteří sami zodpovídají za svůj život. Přece obě totality nás tak snadno zdecimovaly právě proto, že Němci i Rusové z naší minulosti vyčetli, že se nebudeme vehementně bránit. Zvlášť když z našeho území byli vysídleni Němci a Židé byli zabiti. Že geopolitická kras střední Evropy se od starého kontinentu oddělila již ve 14. století.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají