Nenechám zemi populistům, řekl na volebním kongresu ODS Petr Fiala. Bohužel neřekl, jak to chce udělat, když má tak nízkou podporu. Připomeňme si každá vláda za jakéhokoliv demokratického režimu je založena na dobrovolné podpoře většiny společnosti. V minulém století po druhé světové válce byl v západní Evropě umožněn hospodářský boom cílenou podporou a budováním silné střední vrstvy, tedy na co největším počtu občanů, kteří se uměli o sebe i o své zaměstnance postarat. Tito lidé věděli, že společnost jim zaručuje, ať budou u vlády jakékoliv strany, že budou-li se vzdělávat a budou pilní, že se jejich životní úroveň bude zvyšovat. Na tyto lidi se všechny vlády mohly většinou až do 90. let minulého století spolehnout. Měli v nich věrné voliče. Vše ale změnila globalizace a posléze v 21. století řada krizí zdravotní a ekonomická, ekologická a války. Střední vrstva se začala rychle zmenšovat, většina jejich příslušníků se propadla do nižších vrstev. Jejich děti neměly co dědit. Majetek, ale i zkušenost s řízením podniků malé a střední velikosti ztratili, a tím byla oslabena jejich míra sociální inteligence. Sociální struktura se v celé Evropě zásadně změnila. Sociální nůžky se prudce otevřely a strany ztratily velkou část svých voličů. Lidé přestali věřit státu, institucím, politikům, a dokonce díky mnoha korupčním aférám i věřit si navzájem a sami sobě. Tím se otevřel prostor na krajních křídlech politického spektra pro extremisty a populisty. Nedůvěra je konstitutivní, dá se na ní politicky stavět. Politika hnutí ANO a SPD je na těchto principech postavena a můžeme si za to sami. Místo aby státoprávní strany v posledních více než 30 letech se pokusili u nás střední vrstvu vzdělaných a soběstačných jedinců vytvářet a podporovat. Soutěží často zcela bláhově s populisty a extremisty v boji o hlasy penzistů. I když je evidentní, že v tom boji, kdy jedna strana necítí za stát žádnou odpovědnost, musí chvíli prohra ano, absurdně. Bloku jej penzijní reformu, která ohrožuje budoucí penzisty i státní rozpočty. Proto, jak říká doktor Honzák, diskuse s blbem se po chvíli vždy promění v diskusi dvou bodů na parlament je toho zářným příkladem. Samozřejmě, že za rok a půl silnou střední vrstvu nevybudujeme, ale i zřetelně artikulovaný úmysl podpořený jinou personální politikou a návrhy zákonů by mohl ovlivnit výsledek příštích voleb.