Lídři 27 členských zemí EU vyzvali v noci na dnešek vlastně sami sebe, aby Ukrajině naléhavě dodali prostředky protivzdušné obrany, aby urychlili a zintenzivnili poskytování další vojenské podpory včetně dělostřelecké munice a raket. Toto x-té usnesení Evropské rady významně kontrastuje s prudce se zhoršující situací v napadené zemi. Jejich armáda trpí nedostatkem protivzdušných zbraní a střeliva. Stejní jako dělostřeleckých granátů. Stupňující se ruské útoky hrozí uvrhnout velkou část Ukrajiny do tmy a do zimy. V této fázi války, kdy Rusko denně bombarduje ukrajinskou energetickou infrastrukturu i civilní objekty, kdy ukrajinská armáda pomalu ustupuje na jižní frontě před narůstající ruskou přesilou, by unie měla oznamovat konkrétní a okamžité dodávky potřebných zbraní. Její opakované výzvy a rozhodná patetická ujištění začínají vypadat ta pozadí reality přinejmenším nevěrohodně. Předpokládejme optimisticky, že v zákulisí summitu se přece jenom něco dělo. Nasvědčují tomu výroky některých státníků. Německý kancléř Olaf Scholz připomněl, že Berlín rozhodl poslat na Ukrajinu třetí protivzdušnou baterii Patriot a vyzval kolegy z ostatních zemí, aby udělali totéž. Nyní je klíčová rychlost, řekl zcela správně při příchodu na poslaneckou schůzi nizozemský premiér Mark Rutte podotkl, že by se členské země NATO měli s Ukrajinou podělit o něco víc, o své arzenály. Dánská premiérka Mette Frederiksenová by tam poslala všechno, co má její země k dispozici. A to okamžitě musíme dodat víc toho, co Ukrajina právě teď potřebuje. Oba mluvili na tiskové konferenci s generálním tajemníkem Jensem Stoltenbergem. Přítomný byl také český premiér Petr Fiala, kterých se ke slibování zbraní z českých skladů nepřipojil. Oznámil ovšem, že díky české iniciativě se podařilo ve světě nakoupit už 200000 kusů dělostřelecké munice a dalších 300000 bylo nalezeno a čeká na kontrakty. Na Ukrajinu zamíří první tyto dodávky v červnu. Podílel se také o své dojmy ze schůzek ve Washingtonu. Je poněkud optimistický, že by dosud republikány blokovaná americká pomoc Ukrajině mohla být přece jen schválena, a to již koncem tohoto týdne nebo příští týden. Takový obrat by nepochybně podnítil i evropskou rozhodnost. V usnesení summitu se to nedočteme, ale na řadu lídrů zapůsobily stezky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského po víkendovém zásahu států NATO po boku Izraele proti íránskému raketovému útoku na židovský stát. Zelenskyj i v on-line poselství nejvyšším politiků zemí EU vyčetl, že dokázali Izrael zcela ochránit před masivním náletem 300 raket a dronů. Ukrajina takové štěstí nemá. Jaký je rozdíl mezi Ukrajinou a Izraelem? Tak že se Zelenskyj? Izrael přece také není členem NATO, a přesto se mu dostává bezpečného nebe. Jeli. Třeba, zatímco Ukrajina o něco takového marně žádala už před dvěma lety. Sotva si lze představit, že by se o těchto výtkách na summitu tak či onak nemluvilo. Zajisté, Írán je nesrovnatelně slabší a méně nebezpečný soupeř než Rusko. Jeho odvety by se západ nebál. Přesto má obvinění z dvojího m něco do sebe, zvláště v kontextu mnoha slov nedoprovázených činy z poslední doby. Státy EU se musí naléhavě vzchopit, pokud jejich lídři nechtějí před svými voliči a před světem vypadat jako notoričtí neplatiči zajisté velmi upřímně míněných slibu.