Na 15 až 18000 lidí se odhaduje účast na posledních protestech v Bratislavě. Kromě hlavního města se podobná shromáždění konala také v dalších více než 10 slovenských městech včetně Košic a Banské Bystrice a dokonce i v zahraničí. V belgickém Bruselu demonstranti nesouhlasí s kroky vlády premiéra Roberta Fica, především s připravovaným zrušením úřadu speciální prokuratury a s plánovaným snížením trestu za korupci. Ficův kabinet od svého nástupu vyměnil množství úředníků na ministerstvech a šéfu institucí, například policejního prezidenta. Protivládní protesty se ve slovenských městech konaly už opakovaně, přičemž počet účastníků narůstá. Ficova vláda nereagovala žádnými ústupky, ani pokusem o vedení dialogu. Trochu to začíná připomínat situaci z roku 2018. Tehdy krátce po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové zasáhly celé Slovensko. Mohutné demonstrace nakonec přinutili tehdejšího premiéra Roberta Fica odstoupit z čela vlády. Tehdejší protesty byly i reakci veřejnosti na celkovou situaci v zemi. Na Slovensku se proto dnes vyskytuje názor, že Fico se podobných demonstrací velmi bojí. V souvislosti s událostmi z roku 2018 se dá ale očekávat, že tentokrát se Fico jen tak lehce nevzdá a počká si, až to demonstranty jednoduše přestane bavit. Vyčkáváním se mu ale může podařit sjednotit svoje odpůrce. Něco, co se nepovedlo před letošními parlamentními volbami, protože každý ze stranických lídrů měl pocit, že má zaručený recept na to, jak volby vyhrát, a proto nikdo nebyl ochotný přistoupit na kompromisy. To, co se podařilo v ČR, a sice vytvoření jakéhosi subjektu antibabiš, jehož základem se stala koalice spolu se na Slovensku v podobě vytvoření spojenectví. A ty Fico nepodařilo, i když soudržnost opozice dnes narušuje Igor Matovič. První záblesky jednoty jsou už patrné. A sice proto, že křesťansko-demokratické hnutí mělo původně v úmyslu postavit vlastního prezidentského kandidáta, ale vzhledem k současné situaci oznámilo, že se tak nakonec nestane. Právě prezidentské volby, které se budou konat na jaře příštího roku, budou představovat pro slovenskou opozici možnost složit jakýsi reparát za nepříliš povedené parlamentní volby z letošního září. Bude to pro ni druhá šance, jak uspět proti dobře fungující politické mašinérie Roberta Fica a jeho politické strany. Prezident má na Slovensku sice převážně reprezentativní úkoly, může se však stát důležitou protiváhou vůči vládě anebo také jejím komplicem. Právě tento scénář hrozí, pokud by do prezidentského úřadu usedl současný předseda slovenského parlamentu Peter Pellegrini. Jeho ambice na nejvyšší úřad v zemi jsou dostatečně známé. Stejně tak ale i jeho sklon nedělat těm, co mají moc, přílišné problémy.