Sněmovna by se měla tento týden sejít kvůli příspěvku na péči. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová, která schůzi svolává, tvrdí, že příspěvek zdaleka nestačí a inflace z něj ukrojila podstatný díl. Má pravdu? Naposledy se příspěvek navyšoval před pěti lety, když změnu prosadila někdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. V dalších letech to neudělala ani vláda Andreje Babiše, ani aktuální kabinet Petra Fialy. Aspoň doteď. Paradoxně totiž Schillerová svolává schůzi ve chvíli, kdy je na stole ministerský návrh na zvýšení příspěvků od poloviny roku. Novela zákona o sociálních službách navíc počítá s automatickým valorizačním vzorcem, který by se odvíjel od výše inflace. Příspěvek na péči je pro rodiny, jež pečují o svého nemohoucího člena, zásadní, stejně jako pro seniora, který žije sám a je odkázaný na placenou pomoc. A je také zdaleka nedostačující. Jak je vidět na tom, že náklady v domovech péče o klienty bez ohledu na věk jsou několikanásobné. Jeho navýšení je proto vítané. Přesto platí, že nadcházející schůze, která o něm bude jednat, je spíš divadlem pro voliče. Vedle výše příspěvku totiž záleží i na jeho dostupnosti, která není tak mediálně z hlediska politiků zajímavá. Bohužel pro pečující je stejně důležitá. Za dnešních podmínek se totiž mnoho potřebných ani příspěvku nedožije, protože na jeho vyřízení čeká mnoho měsíců a někdy i rok či dva. Rozhodnutí totiž záleží na jednotlivých úřadech a leckde se zdá, že hlavní inspirací pro práci byl život lenochoda. I když je příspěvek nejviditelnější, skutečnou revoluci přináší návrh novely o sociálních službách, o zdravotních službách a o veřejném zdravotním pojištění, které řeší dosud nejasné rozhraní sociálních a zdravotních služeb. První pokus o podobné propojení z roku 2015 nedopadl tu, že se vláda vrátila k řešení této šedé zóny, je jen dobře a měli bychom držet palce, aby se to konečně podařilo. Novela ale v sobě skrývá jednu záludnost. Navrhuje platbu za léčebny dlouhodobě nemocných. Argument je jednoduchý domovů sociální péče málo a jsou drahé, takže příbuzní leckdy odkládají nemohoucí členy rodiny právě tam. Bez ohledu na to, že jde, jak z názvu vyplývá o medicínské zařízení, nikoli o sociální ústav. A to se má podle návrhu změnit. Resort zdravotnictví se co upozorňuje, že platit bude v léčebně jen ten, kdo tam nebude kvůli zdraví, ale protože jinde plno. I takto může být vnímané jako pokus o prolomení plateb v nemocničním zařízení. Ostatně první pokus o zpoplatnění LDN z roku 2011 vyšuměl. Každopádně pokud by se něco takového podařilo, mohlo by mimo jiné jít o první krok k návratu plateb za pobyt v nemocnicích, které v Česku byly zavedené do roku 2015. Navrhovaná platbami být stejná jako státem regulovaná cena za péči, která obsahuje pobyt a stravu seniorů. A ta od nového roku činí 560 korun za den, což je vzhledem k tomu, že má jít o platbu za sociální služby, pochopitelné. Pokud by to ale měl být první pokus o zpoplatnění nemocnic, který minimálně v případě platby za jídlo je velmi žádoucí. Potom by bylo lepší začít s nižší částkou, protože v ČR, v zemi, kde poplatek v řádu několika málo 10 korun rozhoduje volby, není radno létat příliš vysoko.