Koruna v minulém týdnu oslabila na nejnižší hodnotu vůči euru. Centrální banka nijak nezasáhla. Na první pohled nebyl k takovému posunu důvod. ČNB dnes snížila hlavní úrokovou sazbu a ani v tuzemské ekonomice či politice se neděje nic, co by z pohledu mezinárodních finančních trhů stálo za řeč. Naopak vedení centrální banky setrvale ujišťuje, že ke snížení hlavní úrokové sazby zatím není důvod. Přesto, že se inflace vyvíjí dle jejich očekávání a na začátku příštího roku má dokonce prudce klesnout ke dvěma %, tedy k inflačnímu cíli ČNB. V praxi centrální banka začala povolovat otěže měnové politiky. Jen to dělá jinak, než byla veřejnost doposud zvyklá. Stejně jako když nová bankovní rada pod vedením guvernéra Aleše Michla bojovala proti inflaci. Dlouho odolávala snížení inflace dalším zvyšováním úroků a spolehla se na silnou korunu, kterou podporovala prostřednictvím intervencí a byla za to většinou ekonomů kritizována. Teď, když inflace začala prudce klesat, se poněkud netradičně nevydala cestou snižování repo sazby. Kromě toho, že přestala podporovat kurz koruny, se rozhodla, že také přestane bankám úročit povinné minimální rezervy, které u ní mají uložené. Podle Davida Navrátila z České spořitelny toto rozhodnutí odpovídá snížení sazeb minimálně o 0,3 desetiny procentního bodu. Připojila se tak polské centrální bance, která tento týden snížila sazby o 75 bazických bodů. Ve stejné době, kdy centrální banky východní Evropy snižují úrokové sazby, jde Evropská centrální banka opačným směrem. Ta minulý čtvrtek zvedla svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři a půl %. Ke zvýšení přikročila už podesáté za sebou. Oslabení koruny je tak logickým důsledkem zmenšování úrokového diferenciálu mezi korunou a eurem. Slabá koruna pomůže exportérům, současně nemusí mít vliv na růst cen prostřednictvím drahých dovozů, především pohonných hmot či energií. Domácí poptávka je kvůli vysoké inflaci i obrovskému propadu reálných výdělků extrémně utlumená a další zdražení, i když mírné, jiné rozproudí. Domácí ekonomika stagnuje, horší vyhlídky má i Eurozóna, která českým největším obchodním partnerem. Dovoz inflace tak není příliš pravděpodobný. Centrální bance se nedá vytknout, že by vůbec nereagovala na měnící se podmínky současné ekonomiky. Přesto si nelze nepovzdechnout. Hrátky s kurzem vytvářejí velmi nestabilní prostředí, a to nejen pro turisty, kteří nikdy neví, jestli jsou aktuálně s korunou v kapse bohatými cizinci nebo chudým příbuzným. Ale především pro všechny firmy v průmyslu se uzavírají víceleté kontrakty. Určitě lze využít stabilizaci kurzu prostřednictvím bankovního zajištění. Jde ovšem o náklad navíc trh českých komerčních realit se pak celý spoléhá na eura. Kvůli donedávna velkému rozdílu mezi úrokovými sazbami na korunu a euro si firmy oblíbili i eurové úvěry stabilní korun a k tomu byla nápomocna. Podíl nových úvěrů denominované v eurech dokonce přesáhl 50 %. Koruna je mocným nástrojem v rukou centrální banky. Její neočekávané pohyby jsou ale noční můrou všech, kteří mají co do činění se zahraničím, což se vztahuje nejen na pár turistů či majitelů podniku, ale zprostředkovaně i na nespočet jejich zaměstnanců.