Expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš pojal svou možnou kandidaturu na post prezidenta jako politické drama. Vše začalo už před několika měsíci, když začal naznačovat, že by se prezidentského klání mohl zúčastnit. Ale nic není jisté, podmiňoval svoji případnou kandidaturu mimo jiné tím, že aktivisté se sbírají dostatečný počet podpisů na jeho podporu. Na únorovém sjezdu hnutí ANO Babiš prohlásil, že zatím neřekne, zda bude na post prezidenta kandidovat, ale že v každém případě hnutí ANO postaví kvalitního kandidáta. Avizoval, že své rozhodnutí oznámí v září. Nyní je ovšem zase vše jinak. Pokud prý bude o post prezidenta nakonec usilovat, oznámí svoji kandidaturu nikoliv září, ale až později. Navíc i podpoří nikoliv 50000 podpisů, jak to vyžaduje zákon od kandidátů, kteří si nemohou zajistit podporu buď 20 poslanců nebo 10 senátorů. Spolehne se prý případně na poslaneckou podporu. To by vzhledem k tomu, že hnutí ANO má ve sněmovně 72 poslanců, měla být jen formalita. Ihned po tomto oznámení se vynořila řada spekulací, proč vlastně Babiš toto divadlo okolo své kandidatury rozehrává. Nejlogičtěji zní vysvětlení, že začátek soudního řízení v kauze Čapí hnízdo, v níž je Babiš obžalován, byl stanoven na 12. září a oznamovat oficiálně ve stejné době prezidentskou kandidaturu by bylo dosti netaktické. To ale nejspíš není jediný důvod pro změnu Babišovi strategie. Soudní řízení se jistě potáhne celé měsíce, těžko vůbec skončí před prvním kolem prezidentské volby. Takže na změně načasování svého oznámení Babiš politicky moc neviděl. A jiným faktorem, který mohl sehrát Babišovi uvažování s tou roli je již oficiálně oznámená kandidatura odborového předáka Josefa Středuly. Ten bude v prvním kole mířit na stejné voliče, které by chtěl oslovit i Babiš, tedy sociálně slabší levicové voliče. Babiš se tak může chtít rozhodnout až podle toho, jaké budou po letních prázdninách Středulovi preference. Na podzim bude jasněji ohledně voličské podpory pro ostatní kandidáty. Navíc bude jasné, kteří kandidáti mají reálnou šanci získat 50000 podpisů občanů, popřípadě potřebné senátorské či poslanecké podpisy. A kdo se tedy prezidentské volby vlastně reálně zúčastní? Tomu, že Babišovi napovědět, jaké šance by měl mít ve druhém kole. Spekuluje se též o penězích. Babiš momentálně podniká výlety za voliči ve svém obytném voze. Probíhá též masivní billboardová kampaň s mottem za Babiše bylo líp. Není přitom úplně jasné, zda by po oficiálním oznámení kandidatury nemohly být výdaje na tyto cesty považovány Úřadem pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí za výdaje na prezidentskou kampaň, přičemž už jen mediální dohady o tom by Babišovi mohly ublížit. Jisté je, že Babiš nemůže své oznámení odkládat příliš dlouho. Kandidátní listiny musí být oficiálně předloženy nejpozději 66 dní před datem prvního kola prezidentské volby. To znamená, že nevyjádří-li se Babiš oficiálně v září, bude tak muset učinit nejpozději zhruba do konce října. Nedá se vyloučit, že expremiér skutečně váhá a pečlivě zvažuje svoje šance. Pokud by úmysl kandidovat deklaroval a souboj o úřad prezidenta následně prohrál, poškodí to politicky nejen jeho, ale i hnutí ANO. Jde tedy o hodně. Na druhou stranu Babiš si u voličů příliš nepomůže ani s tím současným lavírování v otázce, zda na post prezidenta kandidovat nebo ne.