Názory a argumenty

Jefim Fištejn: Pesimistický optimismus Atlantické rady

Názory a argumenty

Jefim Fištejn: Pesimistický optimismus Atlantické rady
Test pákistánské balistické střely Shaheen-II, která může nést jak nukleární tak konvenční hlavici

Plus

Atlantická rada je washingtonský mozkový trust, který se zabývá otázkami mezinárodních vztahů a zahraniční politikou – neplést si ho se Severoatlantickou radou, což je orgán NATO. Čas od času Atlantická rada provádí reprezentativní průzkum mezi odborníky, aby zjistila převažující názor na perspektivy světového vývoje.
Jefim Fištejn

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Atlantická rada je Washington. S kým mozkový trast, který se zabývá otázkami mezinárodních vztahů a zahraniční politiku? Neplést si ho se severoatlantickou radou, což je orgán na to čas od času atlantická ráda provádějí reprezentativní průzkum mezi odborníky, aby zjistila převažující názor na perspektivy světového vývoje. Poslední zpráva s názvem globální výhled na příštích 10 let, tudíž do roku 2034, vznikla na vzorku tří stovek dotázaných expertů. I když skoro 60 % z nich sdílí vcelku pesimistický názor na nejbližší budoucnost světa v celé řadě otázek jejich předpovědi byly optimističtější než v průzkumu loňskem. Podle převládajícího názoru i v roce 2034 Spojené státy zůstanou globálním lídrem, Izrael normalizuje vztahy se Saúdskou Arábií. Vladimir Putin navždy opustit politickou scénu. Ukrajina si nejspíš vrátí území ztracena v roce 2022 a stane se členem EU a NATO. Ze 70 na 50 se snížil podíl těch, kdo očekávají, že Čína podnikne útok na Tchaj-wan s cílem ho k sobě připojit na druhé straně ve větší míře než vloni. Případ a odborníkům věrohodnější použití jaderných zbraní. Svět podle nich vstoupil do třetí jaderné doby, i když zhruba 60 % z nich stále věří, že jaderné zbraně v nejbližších 10 letech nebudou použity, hrozba jejich nekontrolovatelnému šíření a nasazení jim připadá pravděpodobnější než dřív. Vedle tradiční ruské hrozby vzrostly obavy z jaderné agrese ze strany Severní Koreje anebo nějaké nestátní teroristické organizace. Co se týče Ruska, je na prvním místě mezi důležitými světovými hráči, kteří se během následující dekády mohou dostat do kategorie zhroucených států. To znamená zažít plnoformátové, politický a sociální kolaps, nebo dokonce rozpad. Experti se domnívají, že putinovský režim nepřežije odchod svého lídra. Přitom se poněkud zmenšil podíl těch, kdo předpovídají rozpad Ruska v důsledku revoluce, občanské války. Nebojí nich kataklyzmat ze 40 na 35 %. Podle nich základním scénářem ruského vývoje bude nepřetržitá krize. Málokdo se domnívá, že by Vladimir Putin nezvítězil v nejbližších prezidentských volbách na jaře letošního roku, avšak naprostá většina nevěří v to, že Putin zůstane u moci i v roce 2034. Na druhé straně stejní odborníci se domnívají, že i v další dekádě současné režimy budou vládnout v Číně, Severní Koreji a Íránu. Ve srovnání s nimi Rusko po Putinovi připadají expertům jako zóna trvalých turbulenci. Ti, kdo předpovídá rozpad Ruska, jsou v průměru více náchylní spojovat riziko s agresivním chováním Moskvy. Celých 38 % dotázaných předpokládá, že v tomto desetiletí situace skončí válkou mezi Ruskem a NATO. Přes 60 % odborníku predikuje, že válka na Ukrajině nepovede k přímému konfliktu mezi Ruskem a NATO a absolutní většina sází na to, že se Ukrajině podaří ubránit svou suverenitu a dosáhnout svých zahraničněpolitických cílů.

Ostatní také poslouchají

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu