Některým Evropanům možná nedorazí vánoční dárky včas. Kontejnerové lodě naložené třeba v Číně totiž v posledních dnech začaly měnit směr a místo přes Rudé moře a Suez plují delší trasou kolem mysu Dobré naděje. Snaží se tak vyhnout nečekané hrozbě. Tou jsou útoky Húsíů, jemenských povstalců, kteří začali útočit na izraelské cíle, což vyvolalo reakci až v Americe. V pondělí ministr obrany Lloyd Austin oznámil mezinárodní námořní operaci na ochranu lodí. Potíž je, že Húsíové jsou nevypočitatelní a zatím pomocí dronů nebo raket atakovali převážně plavidla pod liberijskou vlajkou. Není zřejmé, zda k tomu, aby se na loď střílelo, stačí izraelský majitel, akcionář, provozovatel, majitel části nákladu, pasažér, člen posádky nebo cokoli jiného rozhodnutí husí, uvedl okamžitě k velkému dopadu na mezinárodní obchod, protože největší firmy provozující více než polovinu kontejnerového nákladu už své trasy odklonili. Nejen aby se vyhnuli riziku, ale také zvýšeným nákladům na pojištění. Plavba kolem Afriky ale také dražší a delší. A to se týká nejen nákladu hraček pod vánoční stromeček, ale třeba i ropy. Potenciální dopady na světovou ekonomiku mohou být velmi vážné, protože se mohou násobit tím spíše, že nyní má provozní potíže i panamský průplav. Sami Húsíové tvrdí, že jednají na podporu hnutí Hamas a na protest proti izraelské operaci v Gaze. Pravda bude asi jinde, i když antisionismus také patří k úzké ideologii. Vlastně jde o vedlejší rameno náhradní války Íránu proti Izraeli, částečně i Americe a celému západu. Tu Teherán vede tak, aby nemusel převzít odpovědnost. Přitom je zřejmé, že nyní již rozsáhlý a dost moderní Arsenal střel, kterým Húsíové disponují, mají právě od Íránců. Pro Spojené státy tak vzniklo vícenásobné dilema, zda vůbec mají reagovat, případně jak. Nakonec se Biden rozhodl pro námořní operaci, kterou mají podpořit početné země včetně ve vzdálených, jako je Austrálie. Biden tak chrání světový obchod i autoritu USA. Současně se Američané nechali vtáhnout do situace, v níž se dostanu do případného přímého střetu s íránskými spojenci, aniž by sami Íránci museli nést politické náklady. Dosti stranou se drží arabské země, jejichž zájmy jsou přitom přímo dotčeny. Například Egypt, který kvůli omezení provozu v Suezu přijde o mnoho peněz. Také Saúdská Arábie se rozhodla do věci příliš nemíchat. Pravděpodobně si se nechtějí komplikovat své křehké příměří s Íránem a právě husí řešení tedy nechávají na Američanech. Předloni jsem s na několik dní zablokovala vzpříčená loď. Tentokrát je situace horší, protože husitské útoky nelze odtáhnout remorkérem. I tuto zvláštní formu pirátství se jistě podaří překonat, jen nikdo neví, kdy a za jakou cenu.