Názory a argumenty

Jan Fingerland: Čína se obléká do zelené. Na rozkaz i dobrovolně

Názory a argumenty

Jan Fingerland: Čína se obléká do zelené. Na rozkaz i dobrovolně
Protivzdušná obrana během nácviku ostré střelby v čínské provincii Jiangsu

Plus

O tom, že Čínská lidová republika mohutně zbrojí, se mluví už dlouho. Jenže se militarizuje i samotná čínská společnost, čehož si donedávna mnozí nevšimli. I v tomto případě jsou věci složitější.
Jan Fingerland

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • O tom, že Čínská lidová republika mohutně zbrojí, se mluví už dlouho. Jenže se militarizuje i samotná čínská společnost, čehož si donedávna mnozí nevšimli. I v tomto případě jsou věci složitější. Asi žádná země neinvestuje do rozvoje své armády tolik jako Čína. Po roce 2000 se výdaje na obranu zvyšovaly každý rok až o 10 %. Díky tomu je čínská armáda co do počtu největší na světě a co do výdajů druhá za Spojenými státy. Podle jedněch Čína zbrojí, protože se připravuje na válku, podle jiných jen žízní po pocitu bezpečí a hrdosti. Tamní společnost je prý motivována strachem z ponížení, kterého se Číně v její dlouhé historii už několikrát od cizinců dostalo. Když zeslábla, dějí moc. Mluví se o tom, že Číňané už nevěří marxismu a vakům se snaží zaplnit něčím jiným. Ten se stále častěji opírá o čínský nacionalismus i šovinizmus. Ať už se váže na čínskou státnost a je namířen proti západně nebo jde o pocit nadřazenosti většinového etnika Chanů. Část tohoto trendu vzniká spontánně, jindy se snaží podchytit ho režim a případně začlenit do inovované státní ideologie. Čínská vláda právě schválila nový zákon o vzdělávání k národní obraně. Ten má posílit disciplínu, zavádí ve školách cvičení ve vojenském stylu a propaguje vlasteneckého ducha. Současně se v posledním období objevil staronový fenomén milicí, které vytvářejí mezistupeň mezi společností a armádou. V Číně existuje zhruba stoletá tradice takových jednotek, které kdysi pomohli komunistům k moci. Později režim používal k zastrašování nepřátel. Jejich členy byli více než dvě stovky milionů Číňanů. Ale od konce málo. Vy kulturní revoluce začaly upadat, vláda i společnost se soustředili na konzervativnější cíle, jako je ekonomický růst a blahobyt, takže nakonec jejich členstvo splasklo na pouhých 8 milionů. Jenže teď jsou tyto milice v obnovené podobě zase zpátky, a to s vědomím a na podnět státu. Zakládají je nejen místní správy, ale i státní a dokonce i soukromé firmy. Jejich členy jsou zaměstnanci, kteří dostávají uniformy a podrobují se vojenskému výcviku. Oficiálně mají být připraveni i pro případ živelných katastrof a jiných mírových úkolů. Podle znalců čínského života mají tyto milice pomoci vládě při zastrašování opozice a potlačování nesouhlasu. V posledních letech režim pod vedením Si Ťin-pchinga utahuje šrouby a stále více kontroluje společnost ve jménu velmi pružně definované národní bezpečnosti. Jenže v současné Číně několik trendů proti sobě. Čínská komunistická strana reaguje na skutečnost, že společnost projevuje neklid. Počet ekonomicky motivovaných stávek se v loni zdvojnásobil, objevily se demonstrace třeba kvůli drsným proti covidovým opatřením. Mladí lidé reagují na rostoucí nezaměstnanost a pocit, že nemají budoucnost. Zmíněné milice vznikají i proto, že vláda zaznamenala snížený zájem mladých Číňanů o službu v armádě. Mladí lidé chtějí spíš vydělávat peníze v soukromém sektoru. Školní kurzy národní hrdosti a povinné návštěvy pohřebiště hrdinů možná budou mít menší vliv než touha po pohodlí a klidném životě. Čína je ovšem nadále diktaturou. Vláda má nadále potřebu udržet společnost ve stavu mobilizace. Lidé nadále budou toužit po společném příběhu, možná i společném nepříteli. Takto nějak to asi probíhalo i v Rusku.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají