Co v těchto dnech nejvíce radikalizuje českou společnost? Jsou to protivládní demonstrace organizované Jindřichem Rajchlem z hnutí? Pro ale vůbec ne. Jestli má něco, není opravdu potenciál radikalizovat občany proti svému státu, tak je to nepochybně průběh jednotných přijímacích zkoušek na střední školy, respektive měli bychom říkat jednotných přijímacích zkoušek. O místa na středních školách se totiž nyní uchází silné ročníky narozené kolem roku 2008, občas nehezky nazývané Husákovi v noci. Na mnoha místech republiky silná poptávka po středoškolském vzdělávání. Problém jistě není, ale na docela dost místech ano. Typicky jde o městské aglomerace, jako je Praha či Brno. Přijímačky na gymnázia jistě mají být úzkým hrdlem. Problém ovšem je, když úzká hrdla jsou, kam se podíváte, od elitních gymnázií přes ta průměrná až po střední odborné školy. Pak ale jednotné přijímací zkoušky nejsou o výběru té nejvhodnější školy pro studenta, ale soutěž cvičených opiček, kde mohou uspět jen ti, kterým rodiče za draho sjednávají ve velkém předstihu doučovací dril, aby při jednotné zkoušce ratolesti předvedli bezchybnou zaškrtávací sestavu. To je samozřejmě úplně špatně. Je to silně nespravedlivé vůči těm, kteří mají talent, ale už ne dobré rodinné zázemí či dosavadní základní vzdělávání. Ale při takovém přetlaku je to už nespravedlivé i vůči průměrným či dokonce nadprůměrným studentům, kteří se klepou, kde vlastně budou od září pokračovat ve středoškolském vzdělání. Sobě rodičů a deziluzi uchazečů se nelze divit, protože politici jsou jako vždy zcela zaskočeni. Pokolikáté už vlastně nejprve to bylo těžké pro silné ročníky při hledání mateřských škol a narychlo se zakládaly dětské skupiny. Pak to bylo těžké při nacházení základních škol. Z toho všeho tehdy ještě děti neměly moc rozum a drtilo to především rodiče. Ale nyní se to v boji o střední školy zas opakuje a je to už jiné. Mladí lidé chtějí rozhodnout o svém dalším studiu, ale rodiče ji musí nějak šetrně vysvětlit, že na ně politici zase zapomněli. Nemají přichystaná místa, a tak budou rádi, když vůbec se někam dostanou. Kapacitní nedostatek a zcela zbytečný stres studentů má snad jenom jedno jediné pozitivum. Alespoň o to více nyní vidět, jak je celý systém jednotné přijímací zkoušky mizerný. Školy v drtivé většině se spoléhají jen na státní testy a rozzlobení rodiče pak ještě měsíce probírají, co za podivnosti tam ministerský byrokrat napsal. Mělo by proto se zas posílit přihlédnutí ke známkám ze základní školy či dalším aktivitám, které ukazují celý dosavadní průběh studia. Ať se uchazeč zastane člověkem a přestane být cvičenou opičku, která když není na grilovaná na jeden bezchybný výstup, tak má smůlu. České školství se jistě v mnohém posledních letech posouvá kupředu. Máme mnohé skvělé učitele a osvícené ředitele. Ale málo platné, pokud nyní vidíme, že plánování školských kapacit za 15 let ještě nevzalo na vědomí něco tak základního, jako je existence demografických vln, tak je zcela na místě se vážně ptát řítí vůbec někdo české školství?