Názory a argumenty

Apolena Rychlíková: Česká republika změnu definice znásilnění potřebuje. Dokládá to i soud s Dominikem Ferim

Názory a argumenty

Apolena Rychlíková: Česká republika změnu definice znásilnění potřebuje. Dokládá to i soud s Dominikem Ferim
Dominik Feri se svojí obhájkyní

Plus

Jak si lze vykládat definici znásilnění? O tom mohou mít pochybnosti i policejní orgány nebo státní zástupci a zástupkyně. Ukazuje to, mimo jiné, i soud s Dominikem Ferim. Koncem dubna totiž proběhla další dvě stání v případu exposlance TOP09, který je obžalovaný ze dvou znásilnění a jednoho pokusu o něj. 
Apolena Rychlíková

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Jak si lze vykládat definici znásilnění? O tom mohou mít pochybnosti i policejní orgány nebo státní zástupci a zástupkyně. Ukazuje to mimo jiné i soud s Dominikem Ferim. Koncem dubna totiž proběhla další dvě stání v případu exposlance TOP 09, který je obžalovaný ze dvou znásilnění a jednoho pokusu o něj. Pět případů ale bylo odloženo. Ačkoliv policie i státní zastupitelství dali za pravdu obětem, že činy, které na nich Feri spáchal, se skutečně staly a že jeho chování bylo jak predátorské, tak společensky nepřijatelné. V textu, který první květnový týden zveřejnil týdeník Respekt, konkrétně redaktorka Andrea Procházková se z usnesení o odložení dokonce cituje. Jednalo se o naprosto nechtěné a nevítané setkání s typem muže, který ženy využívá pouze jako sexuální objekt, jako prostředek k sebe uspokojení bez jakéhokoliv ohledu na jejich pocity, konstatují prokurátoři. Jenže problém je v tom, jak takové jednání definovat. U znásilnění, jednoho z nejvíc traumatizujících trestných činů, se stále pohybujeme v rovině, kdy za něj považujeme okamžik, kdy někdo násilím nebo pod jeho hrozbou někoho jiného donutí k pohlavnímu styku nebo využije jeho bezbrannosti. To však podle mnohých dnes už nestačí. Právě i proto, že to státní zástupce a policii staví do náročné pozice. Především u komplikovaných případů, kdy obětí jasně deklarují, že verbálně a často i tělesně vyjádřili nesouhlas, ale stejně došlo z jejich pohledu kdy konsensuálnímu sexu, tedy znásilnění. Až 70 % obětí se totiž nedokáže v kritickou chvíli nějak bránit. Jejich přirozená psychologická reakce je zamrznutí a pak jen těžko dokazují, že před samotným znásilněním jasně řekli, že si sex nepřejí. Deficit a také trauma, které stávající definice a právní mezery obnáší, může pro řadu obětí znamenat řetězení traumatu. A to si nyní uvědomuje i ministerstvo spravedlnosti. Někteří pachatelé se dokáží z té trestné činnosti v uvozovkách vymluvit, což není správné, říká ke stávající podobě definice ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS. Proto se nyní navrhují změny, po kterých různé organizace konsens nebo Amnesty International volají už více než rok. Zákon by nyní měl pracovat buď s tím, že k sexuálnímu kontaktu došlo přes odpor oběti, nebo naopak bez jejího jasného souhlasu slovního nebo třeba neverbálního. Většina odborníků neziskových organizací se kloní k tomu, že lepší by byla druhá zmíněná varianta. V neposlední řadě je třeba dodat, že redefinici si přeje většina žen, celých 69 %. Naopak mýtům, které se některým dezinformátorům na tzv. souhlas podařilo nalepit, věří jen minimum lidí. Podle dat zhruba 13 navíc vyvracejí zahraniční praxe, a tak není na co čekat. Česko totiž změnu definice znásilnění potřebuje, a to jak kvůli obětem sexuálního násilí. Těm především, tak i kvůli těm, na jejichž bedrech leží posuzování těchto trestných činů.

Ostatní také poslouchají