Francouzi kladou velký důraz na kvalitu svého jídelníčku po celý rok. V období svátků je však jídlo v zemi proslavené svým uměním stolování skutečnou vánoční hvězdou. Já se nejraději na Vánoce vracím do Čech. Můj francouzský přítel je zase rád tráví v malé vesničce na úpatí pyrenejských hor u svého tatínka, kterému všichni říkají dědeček. Výběr u dědečka pět a až horší. Ne, furt sbalil s jejich šest dětí s potomky schází často od 25. prosince, když je vzájemná shoda, že mohou všichni přijet. Večer začíná kolem 18. hodiny, kdy se u krbu je aperitiv každý, co má rád, ale také, co má osmdesátiletý dědeček pět v zásobě z četných zahraničních cest. Nechybí tu ani Becherovka z výletu do Česko saského Švýcarska. Častým francouzským vánočním aperitivem je spíše pravé šampaňské nebo Kýr koktejl vyrobený z likéru z černého rybízu a bílého burgundského vína, pojmenovaný podle kanovníka Felixe Kýra. Pokud se štamprlička likéru zalije šampaňským, jedná se o královský Kýr. Pokud se zalije červeným vínem, říká se mu díky jeho temně červené krve v barvě Komunardů. Jako předkrm se podávají malé jednohubky s kaviárem, paštikami nebo avokádem či uzeným lososem. Na stole najdeme i lidový tradiční chléb s olivovým olejem ochucený citrusovou kůru zvaný olejová pumpa. Je velmi milé pozorovat, jak si bratranci a sestřenice, kteří bydlí v různých koutech Francie, vyměňují své zážitky. Hlavním tazatelem je však dědeček. Výběr chce vědět, co kdo dělá a prožil za poslední rok. Od aperitivu až do konce večeře se stále něco vypráví. Vzhledem k tomu, že se všichni sejdou jen jednou za rok, mlčení absolutně nepřípustné. Mluví se o životě, o názorech na dění ve Francii a v Evropě, o historických událostech nebo politické situaci. Dědeček pět. Vše po odjezdu se píše a i s fotografiemi rozešle všem vánoční raport. Kolem 20. hodiny se přechází slavnostně k velkému stolu, kde se začne předkrmem. Všechny chody jsou samozřejmě doprovázeny příslušnými víny. Míváme uzeného lososa a mořské plody, zejména ústřice, které jsou klasickou francouzskou vánoční tradicí podávané s citrónem nebo zálivkou z červeného octa a šalotky. Nezbytným prvkem hostiny jsou ztučnělá husí játra. Francie jejich největším výrobcem na osobu na světě. Různé průzkumy ukazují, že 60 až 80 % Francouzů je považuje za povinnost na vánočním stole. Jako teplý předkrm se podávají mušle svatého Jakuba o restované na pánvi s trochou rozpuštěného másla. Upíra až mršiny se servírují v původní lastuře. Zapíjíme bílým vínem. Pan Červenka kromě mořských plodů je na Vánoce ve Francii zvykem večeřet zvěřinu. Pochutnáváme se tedy následně na Jelení pečeně na červeném víně se švestkami, smažených hříbcích na slanině s glazovanou šalotkou a bramborách otestovaných na česneku. Vše se zapíjí červeným vínem Madera. Na zákrokem se servírují vynikající, převážně ovčí sýry z Pyrenejí. Na závěr opulentní večeře nesmí pochopitelně chybět dezert, a tím je neodmyslitelné francouzské vánoční poleno. Lahodný piškotový dort pokrytý polevou stočený do válce a ozdobený tak, aby vypadal jako dřevěné poleno. Jako dezert se objevilo až v 19. století, ale tradice lze vystopovat již 2500 let před naším letopočtem v obřadu označujícím konec zimního slunovratu zemích severní Evropy. Francouzi si večeři vychutnávají dlouho. Stolujeme minimálně do půlnoci, než se u krbu rozdají dárky. Vánoce tím však sbalil nekončí. Další členové rodiny se sjíždějí ještě tři dny na oběd a večeři směrem. A že rodinou?