Názory a argumenty

Adam Černý: Čínský vůdce má veškerou moc, ale ne vše pod kontrolou

Názory a argumenty

Adam Černý: Čínský vůdce má veškerou moc, ale ne vše pod kontrolou
Čínský vůdce Si Ťin-pching

Plus

Na začátku roku 2023 měl vládce dnešní Číny Si Ťin-pching snad všechny důvody ke spokojenosti. Zajistil si třetí pětiletý mandát v čele komunistické strany i státu, čímž se zbavil omezení zavedeného otcem modernizačních reforem Teng Siao-pchingem, které zajišťovalo plynulé předávání moci v desetiletých cyklech.
Adam Černý

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Na začátku roku 2023 měl vládce dnešní Číny Si Ťin-pching snad všechny důvody ke spokojenosti. Zajistil si třetí pětiletý mandát v čele komunistické strany i státu, čímž se zbavil omezení zavedeného otcem modernizačních reforem Teng Siao-pching m, které zajišťoval plynulé předávání moci v desetiletých cyklech. Uplynulých 12 měsíců mohlo Si Ťin-pchinga poučit, že s koncentrací moci ruku v ruce přichází koncentrace odpovědnosti. V jeho případě to znamená, že pokud se něco nedaří, čí? Když se někdo neosvědčí? Logika velí hledat viníka na vrcholu mocenské pyramidy. Výčet věcí, které se v Číně roku 2023 nedaří a hodnostářů, kteří se neosvědčili, je více než výmluvný. Na jeho počátku byly nečekaně razantní únorové protesty proti striktním omezením zavedeným po propuknutí koronavirové pandemie, na něž režim reagoval rychlým uvolněním, které mělo zároveň povzbudit ekonomiku, ventilovat potenciální hrozbu lidové nespokojenosti, se podařilo. Hospodářství se však až do konce roku nepodařilo oživit tak, aby se jeho růst přiblížil někdejším dvouciferným tempem udivujícím konkurenty ve světě. Nynější odhady se pohybují okolo čtyř %, což by v mnoha vyspělých zemích byl důvod ke spokojenosti. Tak proč by neměla být spokojené i Čína? Protože novodobá říše středu se od vyspělých ekonomik v mnohém ohledu liší. Předchozí dynamický růst umožňoval modernizaci země, která už nevyrábí jen trička a dekorované hrníčky a led, vysokorychlostní vlaky, moderní mobilní telefony nebo špičkové komunikační technologie a hlavně modernizace umožnila v Číně, druhdy proslulé chudým rolnictvem, vznik relativně bohaté střední třídy a s ním i motiv pro mnohé obyvatele venkova, aby hledali lepší budoucnost ve městech. Za poklesem růstu na úroveň jednotek % lze vidět několik faktorů. Na prvním místě je zřejmá snaha generálního tajemníka Si Ťin-pchinga obnovit a utužit kontrolu komunistické strany ve všech oblastech, a to i v podnikání, kdy i soukromé firmy povinně zřizují stranické organizace. Dalším faktorem je pokles spotřebitelské poptávky, která se podle představ vedení v Pekingu měla stát jednou z hnacích sil hospodářského růstu. Jenže lidé svázaní mnoha měsíčními proti covidovými opatřeními začali dávat přednost obezřetnosti. Mimo jiné i kvůli řadě obchodních skandálů v nemovitost ním sektoru, který na místo někdejšího politického rozvoje začaly charakterizovat krachy developerských firem podmíněných přehnanými ambicemi. To vše v prostředí, v němž se projevuje stárnutí populace, které nezvrátila ani doktrinální otočka od striktní politiky jednoho dítěte k podpoře vícečetných rodin. V Číně jako v jiných zemích se zvyšující se životní úrovní začaly převažovat páry spokojené s pouze jedním potomkem. Kombinace všech těchto faktorů stále v Číně roku 2023 za novinkou, kterou země dosud nepoznala deflací, tedy poklesem cen jeden, s nímž se po řadu let potýkalo například Japonsko. To by mělo být varováním, že země může upadnout do tzv. pasti středního příjmu spojené s hospodářskou stagnací, která by v případě Číny znamenala zastavení na výrazně nižší úrovni než Japonsko. Odpověď na otázku, zda se dnešní vedení dokáže s novými problémy vyrovnat, je spojené s odpovědí na otázku, nakolik Si Ťin-pching setrvá na své dosavadní linii, kdy při rozmisťování kádrů platí více loajalita než odborné schopnosti. Právě rok 2023 ukázal rub koncentrace moci, když ze svých funkcí byli sesazeni ministři zahraničí a obrany. V obou případech de facto po několika měsících, kdy je jako sobě oddané kádry, vyzdvihl stranický vůdce si. Čistky zasáhly i armádní špičky a soukromý sektor vykazoval neobjasněná mizení šéfů podniků, které vyšly najevo až v souvislosti s povinností hlásit změny ve vedení podniků registrovaných na burze. Čínská zahraniční politika mohla být spokojená s rostoucí závislostí a Ruska zaseklého v proti ukrajinském tažení. Zásadní roli však nadále hráli vztahy ke Spojeným státům, které se zhoršily už za prezidentství Donalda Trumpa a Joea Bidena vlivem obchodních přestřelek a afér, jako bylo sestřelení gruzínského špionážního balónu, který se jako z udělání promenoval nad americkými raketovými základnami, klesaly do mrazivých poloh. Náznak oteplení sice přinesla listopadová schůzka prezidentů v Kalifornii, ale před rokem 2024 není důvod k přílišnému optimismu. Důvodem jsou volby hlavy státu na Tchaj-wanu, které dráždí Peking jako projev jeho nezávislosti a vyhlídka na rozhodování, kdo bude příští čtyři roky obyvatelem Bílého domu. S favorizovaným Donaldem Trumpem si Si Ťin-pching spojuje vlastnost, kterou nejvíce nemá rád, totiž nepředvídatelnost.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají