Rudolf Hrušínský (4/10)

„V jeho podání cítíte přes celuloid i vůni cibulačky, kterou si Maigret dává někde v pařížském bistru,“ vyjádřil Rudolf Hrušínský svůj obdiv k filmovému Maigretovi Jeana Gabina. A ani jeho rozhlasový komisař z pařížského nábřeží Zlatníků si s tím filmovým v ničem nezadá. Předvídavý detektiv je ale jen jednou z plejády ikonických postav, kterým Hrušínský propůjčil svůj nezaměnitelný hlas.

Rudolf Hrušínský (1920–1994) začal v rozhlase vystupovat už v patnácti letech. Spolupracoval tehdy s režiséry Přemyslem Pražským, Josefem Bezdíčkem nebo Miloslavem Jarešem. Jeho umělecké výkony, ať už herecké či recitátorské –vyniká mezi nimi zejména interpretace Máchova Máje – ovlivnily vývoj celého oboru. Hrušínský pocházel ze starého hereckého rodu a není proto divu, že některé monology, třeba Francka z Maryši nebo Cyrana z Bergeraku, znal zpaměti už jako malý kluk.

Přitahovaly ho spíš záporné role. Hlásil se totiž k názoru svého dobrého přítele Jana Wericha, že kladné postavy se hrají hůř, protože životních vzorů je méně. Žádná z postav, které ztvárnil, ale nebyla černobílá. Zvláštní napětí jeho hereckých kreací vyplývalo z jakési záměrné nedořečenosti. Hrušínského rozhlasový repertoár čítá na pět set titulů. K těm nejzajímavějším patří role komisaře Bärlacha v  Dürenmattově dramatu Soudce a jeho kat, úloha muže v Aškenazyho hře Kůže či Výběrčí ve stejnojmenném monodramatu Milana Uhdeho.

Dodnes budí údiv hercova schopnost sdělit vše podstatné v pouhém náznaku, monotónně, takřka nepohnutě pronášenými slovy. Projev Rudolfa Hrušínského neoplýval kudrlinkami a velkolepě projevovanými emocemi. Herec pracoval zcela jiným způsobem: jemnými tahy prokresloval celistvost své postavy, a jakkoliv bylo jeho herectví podle kritiků jaksi cudné, efekt mělo elektrizující. 

Pro Rudolfa Hrušínského můžete hlasovat zde.