Herec dvou tváří, tak se mluví o Oldřichu Kaiserovi, který předvádí skvělé výkony v komediálních titulech, ale zároveň dovede posluchačkám a posluchačům s citem zprostředkovat vnitřní svět postav. V tandemu s Jiřím Lábusem pro rozhlas vytvořili řadu parodií, recesistických besed, improvizačních skečů a her. Napsali také několik rozhlasových her, například Ženicha či Hledání. Kaiser účinkoval také v mnoha pořadech pro děti. Slyšet ho můžeme například v pohádkách Aloise Mikulky, Ludvíka Aškenazyho nebo v Poláčkově Edudantovi a Francimorovi.

Největší popularitu si mezi posluchači vydobyli Tlučhořovi – nekonečný seriál ze života jedné rodinky. Jeho kouzlo spočívá v čisté improvizaci, v níž mají autoři plnou tvůrčí svobodu. Upravuje a stříhá se jen minimálně. Úloha postprodukce tu spočívá především v přidávání zvuků a efektů, které podtrhnou vtipy a děj tak, jak je protagonisté během improvizace postupně tvoří. Jednotlivé situace jsou díky hereckému umu Oldřicha Kaisera a Jiřího Lábuse nesmírně přesvědčivé. Hlavním zdrojem humoru tu je právě uvěřitelnost i těch nejneobvyklejších zápletek.

Velký úspěch Oldřich Kaiser (1955) sklidil za svou excelentní interpretaci Haškova Švejka. Rozhlasová režisérka Markéta Jahodová vysvětluje, proč si pro novou adaptaci klasického díla vybrala právě jeho: „Sžít se s autorem, ale i s tou figurou Švejka, dokázat zahrát toho Haška vypravěče, k tomu Švejka a k tomu všechny ty figury, kterých je tam nemálo, ty charaktery. On nehraje tak jako na povrchu, že by nějak jenom zabarvil hlas, ale on opravdu té postavě na jedné krátké replice dá psychologii, dá tam celou situaci, to je opravdu herecká genialita.“

Pro Oldřicha Kaisera můžete hlasovat zde.