Laboratoř

Nejmenší částice vzduchu mírně brzdí klimatickou změnu. Ve městech ale ničí zdraví

Laboratoř

Nejmenší částice vzduchu mírně brzdí klimatickou změnu. Ve městech ale ničí zdraví
muž, příroda, dýchání

Plus

Nejmenší částice vzduchu o velikosti do 100 až 200 nanometrů dlouho vydrží v podobě aerosolů.  Můžou tak přispět k částečnému zmírnění klimatické změny. Materiáloví chemici z Vídně v nové studii upozorňují, že lepší znalost vzniku a chování těchto částic může pomoci zpřesnit klimatické modely.
Martina Mašková

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Že strojové učení pomáhat s plastovým znečištěním jak známo, z nejmenších částic vzduchu vylepší klimatické modely. A není odpad jako odpad? Na co se může hodit ten z buněk? Jsou tři náměty, kterým se budeme věnovat v dnešním pořadu. Něco a herců. U mikrofonu je Martina Mašková.

  • Laboratoř.

  • A možnost setkat se v dnešním pořadu. Děkuji svým hostům. Petr Cígler je chemik. Dobrý den. Tomáš Cajthaml, odborník na životní prostředí. Dobrý den. A Kajetán Písařovic, kolega z rozhlasu a zároveň herec. Vítejte. Dobrý den. Datoví vědci z univerzity v Berkeley a v Santa Barbaře vytvořili nástroj založený na strojovém učení. Slibují si od něj možnost pomoci zákonodárcům při psaní norem, které přispějí k odstranění plastového znečištění. Ukazuje totiž průběžný stav tohoto znečištění v různých regionech světa. Jde o otevřená data. S nimi proto můžou pracovat různé komunity expertů, včetně našeho hosta Tomáše Cajthamla. Předpokládám, nástroje jako hrozně chytrý a šikovný, protože ukazuje scénáře, co se bude dít vlastně s plastovým odpadem. Pokud změníme pravidla a pravidla si můžeme měnit. Takže budeme dobrovolně snižovat třeba spotřebu plastů nebo spotřebu obalů na plast, vyřadíme téměř nerozložitelný polystyrén nebo dáme třeba daň a obaly. A to všechno se projevuje na tom, jak se finálně s tím odpadem bude zacházet, kdy my máme asi jako tři možnosti. V podstatě mami, můžeme recyklovat, což je jedno z těch parametrů, který vlastně bychom měli dobrovolně dělat. Potom můžeme skládkovat a úplně to nejhorší, co můžeme udělat. A potom ten odpad můžeme spálit nejlépe za výroby nebo za vzniku a získání energie elektrické. No a to tam vlastně každý si může jako namodelovat, co se vlastně stane, pokud nějaké parametry s přitvrdíme, zmírníme apod.. To ukazuje právě, které jsou důležité. Toto my jsme vlastně to doteďka nevíme a těžko se to vlastně je tím zákonodárců nebo lidem vysvětluje, který je tak kritérium, jak něco změní?

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají