Laboratoř

Kvůli dinosaurům stárneme rychleji, přesto můžeme být dlouhověcí

Laboratoř

Plus

Někteří plazi nebo obojživelníci nestárnou tak rychle jako lidé, myši nebo žirafy. Vědci zkoumali, jak k tomu mohla přispět éra, kdy prapředky savců ohrožovali dinosauři.
Martina Mašková

16. prosince 2023, 10:33

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Jak velcí byli dávní předchůdci savců? Mohli dinosauři ovlivnit to, jak stárneme a jak se z domnělé pravěké rostliny vyklubala želva. A čím je zajímavá? To jsou či náměty, kterým věnuje pozornost v dnešním pořadu vědců a herců. U mikrofonu je Martina Mašková.
Laboratoř.
Hosty našeho pořadu jsou dva zoologové, Lukáš Kratochvíl dobrý den a Pavel Stopka. Dobrý den. A spolu debata, jako v té naší dnešní diskusi bude herečka Martina Hudečková. Dobrý den. Věci donedávna předpokládali, že pestrost různých druhů savců se odvíjela od malých živočichů, kteří se během evoluce postupně zvětšovaly. Jenže nová studie vědců ze Spojených států a Británie z jejich nového modelu stromu života vyvozuje, že předchůdci dnešních savců mohli mít velká těla a naopak se v evoluci postupně zmenšovaly. A ve srovnání s dnešními savci je to údajně byli také do svého tři specialisté, uvedl už na úvod jeden příklad. Zuby jen třeba fungovaly jako drtičkách různé potravy, aby tu potravu mohli rozdrtit až na prášek. Dá se říct, že touto studií, milí hosté, padla dřívější představa o malém obratném nočním savci jako našem dávné předchůdci. Pane profesore Kratochvíla.