Jak to vidí...

Každý se cítí být ostrůvkem naděje v oceánu šílenství, říká analytička. Nakolik je česká společnost rozdělená Evropou?

Jak to vidí...

Každý se cítí být ostrůvkem naděje v oceánu šílenství, říká analytička. Nakolik je česká společnost rozdělená Evropou?
Evropská unie a Česko (ilustrační foto)

Dvojka

Brzy uplyne 20 let od chvíle, kdy se Česká republika stala členskou zemí Evropské unie. V dnešním dílu pořadu Jak to vidí… představí analytička Tereza Masopustová projekt Rozděleni Evropou, unikátní spolupráci Českého rozhlasu a analytického ústavu STEM, který mapuje nálady a postoje Čechů k EU.
Zita Senková

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Brzy uplyne přesně 20 let, kdy se ČR stala členskou zemí EU. U této příležitosti vznikl pro ČRo unikátní projekt rozdělení Evropou. Projekt ČRo, analytického ústavu STEM, Centra pro výzkum veřejného mínění a PAQ Research, který mapuje nálady a postoje Čechů nejenom k EU, ale také třeba k evropské měně, k evropským institucím. Ten pohled na 20 let v České ČR, v EU přináší samozřejmě celou řadu detailů, takže se jim v našem vysílání v tomto pořadu budeme postupně věnovat nejenom příštích minutách, ale i v příštích měsících. Padni Masopustová, nakolik jsme rozděleni Evropou? Co naší veřejnost v souvislosti s členstvím nejvíce polarizuje? Jaký vy máte osobně dojem z těch dosavadních výsledků? A co vidíme z těch průzkumů nebo i tady z toho vlastně průzkumů rozdělení Evropou, tak je velice důležité říct, že česká společnost není rozdělená na dva tábory, ale je rozdělená vlastně naše skupin a u těch skupin se liší vlastně ta míra té spokojenosti s EU, ale i s míra toho zájmu vlastně o to dění v EU. A máme tady vlastně nějakou část, která je více pro unijní, což je zhruba nějakých 40 %, pardon 20 %. A potom máme vlastně dva segmenty, které jsou spíše středové a ti mají spíš je vlastně takový nevyhraněný názor na to, jak se vlastně vůbec staví k EU a kým politikám. A pak už vlastně máme nějakých pětinu společnosti, která je spíše pro unijní a úplně vlastně oddělený ten segment skalních odpůrců, kteří už nevidí na té EU nic pozitivního.

  • K těm jednotlivým šesti škatulkám se dostaneme detailněji za chviličku. Ještě bych zůstala u takového toho možná i obecnějšího výsledků toho průzkumu. Jenom dodám, že na ty klíčové otázky odpovídalo více než 2000 respondentů a ten sběr dat probíhal v průběhu listopadu 2023. Byly ochotni respondenti šli do toho bez otálení.

  • Určitě vždycky vždycky jsou ochotní nebo odpovídat, takže tam nebyl problém. Ale jak jste se ptala na ten obecný vlastně postoj a tak to, co vnímáme my z těch dat, které sledujeme dlouhodobě ve STEMu, vlastně k postojům Čechů a Češek k EU, tak v posledních letech, co jsme si prošli vlastně těmi jakoby velkými krizemi, ať už je to vlastně pandemie COVIDu-19 a ruská válka na Ukrajině, která vyvolala i tu energetickou krizi a tak vlastně ten postoj se změnil a vidíme, že už vlastně se, ne, ne, bavíme se o tom, jestli odejít, či zůstat v EU, ale EU se pro českou společnost stala symbolem nějakého geopolitického směřování nebo podoby té modernizace a je to i vlastně do jisté míry symbol vlastně toho polistopadového vývoje a toho geopolitického směřování Česka.

Více z pořadu