Nová data Českého statistického úřadu ukázala nečekaně velké zrychlení meziroční inflace až na 2,9 desetin %. Pane Kovando, co opět posunul o inflaci nahoru? Proč se roztočila cenová spirála?

To roztočení tady skutečně je, je zatím mírné. Musíme říci stále ta inflace se nachází v tzv. tolerančním pásmu ČNB pro cílování inflace. To znamená, že stále nižší než tříprocentní v tom meziročním pohledu. Nicméně i tak je to varovný signál, protože naznačuje, že se dosud nepodařilo inflaci v ČR zkrotit a že může oživnout. A ten klíčový důvod, proč nyní tedy ožila v dubnu, je ten, že zřejmě právě zejména obchodní řetězce sehrály určitou habaďuru, kdy vlastně v těch prvních měsících roku, kdy byly hodně bedlivě sledován, je, do jaké míry vlastně promítnou do snížení daně z přidané hodnoty na potraviny, do těch koncových cen, tak si dávali pozor. To vydrželi do Velikonoc. A po těch velikonočních svátcích pozorujeme určitý nárůst cen potravin v obchodech, který nemá úplně opodstatnění s výjimkou třeba takové čokolády, kde to je dáno neúrodou v Ghaně nebo Pobřeží slonoviny, což jsou klíčoví producenti kakaových bobů, tak s výjimkou třeba čokolády, která mezi březnem a dubnem zdražila o mimořádných 11 %, tak to zdražování ostatních potravin nemá příliš podklad třeba ve vývoji zemědělských cen. Tam jsme čekali ještě, že vlastně ty potraviny budou nadále reagovat na ten masivní pokles cen zemědělců z přelomu roku, ale nyní se tedy tento pokles zastavil a je to do značné míry překvapení a ukazuje to na to, že obchodní řetězce mají jaksi úkor, mají pocit, že ukolébali veřejnost, že to už tak bedlivě ty ceny nesleduje, a proto zase drobně ty ceny navyšují.

Takže ty ceny potravin, respektive chování tedy prodejců. Plus možná i pohonné hmoty. Pane Kovando, jsou ty položky nebo které nejvíce kolísají v tom spotřebním koši jsou to potraviny a pohonné hmoty, respektive energie, které vlastně se nepočítají do tzv. jádrové inflace, což je inflace, která je extrémně důležitá pro centrální banku, protože ta právě očišťuje ten inflační pohled o ty vysoce kolísavé položky, což jsou tedy zejména právě energie, jak říkáte, pohonné hmoty a také potraviny. Proto také inflace, která vlastně je významně je ta žena těmito kolísavými položkami není až tak nebezpečná z hlediska centrální banky, protože ta kolísavost předurčuje, že zase může dojít k rychlému poklesu té inflace. Mnohem závažnější je třeba inflace mzdová nebo inflace v segmentu služeb, kde ta kolísavost už je taková zdaleka není. A tam si také centrální banka naše všímá toho, že stále i ta inflace v oblasti právě služeb je poměrně výrazná, takže i to je další důvod k určité opatrnosti ohledně toho, jak se vlastně inflace bude po zbytek letošního roku vyvíjet. A proto nyní také trh i po těch včerejších číslech statistického úřadu vlastně přehodnocuje ty své sázky na to, kolikrát ještě letos ČNB sníží svoji základní úrokovou sazbu. Takže ta by měla nyní končit na úrovni 4,75 setin % a tam by měla být na konci letošního roku, přičemž ještě na začátku letoška se čekalo, že na konci bude 3,25 setin procentního bodu. To znamená, že to bude o jeden a půl procentního bodu níže, což znamená mimo jiné, že hypotéky nebudou zdaleka tak rychle zlevňovat, jak jsme si mysleli ještě na začátku letošního roku nebo třeba před dvěma měsíci.