Jak to bylo doopravdy
Poválečné tresty za „kolaboraci vleže“ byly přísnější k ženám než mužům, zdůrazňuje historička
Jak to bylo doopravdy
Plus
Potrestat zločince, kolaboranty a viníky za utrpení, které lidé prožili v období 2. světové války – to byl jeden z hlavních úkolů nejen pro představitele obnoveného Československa, ale i pro mezinárodní společenství. S přípravami se začalo už za války, kdy naše exilová vláda a prezident Eduard Beneš sepsali tzv. dekrety, které měly parametry poválečného potrestání definovat.
Ivana Chmel Denčevová
Účinkuje: historička a právnička Eva Janečková
Hrají: Martin Myšička, Ivan Řezáč, Aleš Procházka, Václav Neužil
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš
Přepis epizody
-
Jak to bylo doopravdy?
-
O jednom budiž mezi námi jasno za kusy vše. Posledních šest let nechceme odpouštět viníkům a neměli bychom pocit, že náš život je naplněn, kdyby zlo, které jsme viděli, zůstalo nepotrestáno. Jsme vnitřně tak zasaženi obludností poměrů, v nichž jsme museli žít, že raději bychom si vybrali třeba i mstu než beztrestnost, byla by vzad. A poslední, možná až metafyzická sladkost našemu životu, kdybychom nepozorovali, že váhy snad dějinné, snad nebeské váží dobře.
-
Napsal ve svém komentáři. Bylo to krátce po skončení druhé světové války. Jmenoval se a přece publicista Ferdinand Peroutka. A pokračovalo.
