Hovory

Na půdě jsem našel kousek historie – anténu radiotelegrafisty Potůčka z operace Silver A, popisuje rybníkář

Hovory

Na půdě jsem našel kousek historie – anténu radiotelegrafisty Potůčka z operace Silver A, popisuje rybníkář
Adolf Vondrka, rybníkář a amatérský historik; 72 let ležela na půdě domu u sádek v Lázních Bohdaneč část antény, kterou používal radiotelegrafista Jiří Potůček z operace Silver A

Plus

„Neuvěřitelných 72 let ležela na půdě domu u sádek v Lázních Bohdaneč část antény, kterou používal radiotelegrafista Jiří Potůček z operace Silver A. Říkal jsem si, že snad ani není možné, aby ji někdo nesebral, nevyhodil. Ale bylo to skutečně tak,“ popisuje ekonom, rybníkář a amatérský historik Adolf Vondrka v pořadu Hovory.
Naděžda Hávová

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Jak spolu souvisí pernštejnský kapra a heslo Libuše volá Londýn a vůbec činnost skupiny sil vrátí víc, než byste možná tušili. A tak se vydáme na hráze rybníků u Lázní Bohdaneč, kde voda klidně šplouchá, ale i tam, kde se na půdě budovy rybářské výzkumné stanice na sádkách snaží stateční radiotelegrafista Potůček udržet rádiové spojení s Londýnem. Nejenom o rybnících, ale i o operaci sil vrátí budou následující minuty. Ze studia ČRo Plus zdraví Naděžda Hávová.

  • A naším hostem je dnes ekonom, rybníkář a také amatérský historik Adolf Vondrka. Vítejte u nás. Dobrý den. Dobrý den. Když se řekne rybníkářství, tak se mi vybaví Třeboň. Nezlobíte se za to na mě?

  • Vůbec ne, protože ta historie rybníkářství začala vlastně ten velký rozkvět s těmi velkými a šlechtickými rody, což byl i pan Steinové na Pardubicku a Rožmberku je v jižních Čechách. A Bernsteinové ve své doby byly samozřejmě ten nejbohatší nikoli samozřejmě ale skutečně byly ty nejbohatší šlechtický rod. V éře Viléma z Pernštejna došlo k obrovskému rozmachu toho rybníkářství na Pardubicku, kde bylo ve své době kolem 260 rybníků a o výměře asi 7700 ha. Takže to Pardubicko vypadalo na začátku toho 16. století podobně jako jižní Čechy, podobně jako Třeboňsko a vzkvétalo. A tyto nové byly velice intenzivní v tom rozvoji a byli o nějakých těch 20 let napřed před těmi Rožmberk. I tak že vůbec se nezlobím. Samozřejmě. Historik ukázal po tom, že řada těch rybníků se nedochovala do dnešní doby. A dnešní Pardubicko je opravdu průmyslová část českých zemí ČR a vypadá trochu jinak, než vypadala kdysi, ale v té době to byla velmoc.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají