Zvídavé Simkovičové.

Ahoj holky. Ahoj, kluci, milé, své dávky a zvědavci. Zdravím vás u dalšího dílu. Tak jakou zajímavost tu dnes máme? Co se děje, než voda doteče do vodovodního kohoutku? Cesta pitné vody z povrchového zdroje k nám odběratelům má mnoho kroků a může trvat i několik dní. Z potoků teče do řek, z řek do nádrží a z těch pak do úpravny vody. Oproti vodě ze studně musí ta povrchová projít o dost složitější čištěním. Na své cestě projde voda ve vodárně mnoha procedurami. Vodní nádrže jsou zásobárnou budoucí pitné vody. Třeba nádrž Švihov dodává vodu do tří čtvrtin pražských domácností. Než se ale voda začne čistit, musí se zbavit věcí, které postupem času nasbírala v přírodě a které se samozřejmě do vodovodních trubek dostat nesmí. No a k tomu slouží česle. Že nevíte, co to je? Ani já to nevěděla. Jde o soustavu sít s různě velkými oky. Přes ně se nečistoty nedostanou. Dál česle zadrží třeba větve, listí nebo odpadky. Z vody, která pochází z podzemí, se musí odstranit rozpuštěné plyny. To se dělá pomocí vzduchu. Voda se jím nechá jakoby probublat, tedy provzdušnit a pošle nechtěné plyny pryč. Poté, co je voda zbavena nečistot, jako jsou větve nebo listí a také plynů. Pořád se ještě nedá označit za čistou a hlavně vhodnou k pití. Zde je třeba použít vločkovaný srážedla. Jejich cílem je spojit malé rozpuštěné nečistoty do větších kusů, tzv. vloček. Ty se pak dají jednoduše vyfiltrovat. Této metodě se říká vločkování. Poté, co zabere chemie z předchozího kroku, vytvoří se zakalené dno. Tento kal se ale dostane z vody pryč přes pískové filtry. Po tomto procesu je voda průzračná a vypadá čistě, ale zatím to tak pořád není. Je plná mikroorganismů, které nejdou spatřit pouhým okem. Ale pokud bychom je vypili, mohli bychom z toho mít střevní problémy. K jejich odstranění a k zabránění tomu, aby se dál netvořily. Při cestě vodovodem se používá UV záření, ozón nebo taky chlor a třeba chloru stačí jedna kapka na celou nádrž vody. Takto upravená voda z vodojemu putuje přes vodní řád až k nám do domácností. Kvalita dodávané pitné vody se pak také musí pravidelně ověřovat. Je to jedna ze základních povinností dodavatele. Vodu nemusíme mít jen z řek a potůčků, tedy povrchovou vodu. Můžeme ji mít i z podzemních zdrojů. Tato voda patří dokonce mezi ty nejkvalitnější a stačí jen malá úprava, aby se mohla stát pitnou. Ale přístup k takové vodě je omezený a vlastní studny má asi jen pět % Čechů. Překvapilo vás něco z putování vody do našich kohoutků? Dejte vědět, moji milí zvědavci, pokud chcete o cestě vody do našich kohoutků někomu vyprávět, ale nestihli jste si všechno zapamatovat, tak nevadí. Už teď si to na webu Rádia Junior můžete poslechnout znovu, kolikrát chcete. A pokud vás napadá nějaká zajímavost, o které moc lidí neví, tak my určitě napište a třeba se objeví v nějakém dalším dílu. Zvědavce tak ahoj.