Věda Plus

Čeští vědci našli látku, která by se mohla stát lékem proti klíšťové encefalitidě

Věda Plus

Plus

Klíšťová encefalitida může mít pro člověka fatální následky. Nemoci by mohlo nově zabránit odhalení nakaženého parazita v laboratoři a včasné podání protilátky. „My jsme identifikovali sérii lidských monoklonálních protilátek, které umí zabránit viru, aby infikoval hostitelskou buňku. Mohlo by to fungovat preventivně i léčebně,“ přibližuje Daniel Růžek z Biologického centra Akademie věd, který za vývoj protilátek proti viru získal Cenu ministra zdravotnictví.
Renata Kropáčková

2. listopadu 2021, 18:10

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Jedna +.
Pandemie koronaviru způsobila značný útlum také vědecké aktivity. Na počtu publikací se to sice zatím výrazně neprojevilo, ale u nových výzkumných projektů došlo k velkému propadu. V pandemickém roce 2020 odstartovalo o zhruba třetinu méně projektů než v letech předchozích. Jaké to může mít dlouhodobé důsledky a kteří vědci byli zasaženi nejsilněji, na to se zeptám vědeckého redaktora Filipa Rambouska, kterého vítám ve vysílání. Dobré odpoledne. Dobrý den. Filipe, jak pandemie tedy ovlivnila ten vědecký provoz? Jsou už k dispozici nějaká data?
Ano, v tom posledním roce a půl na toto téma vzniklo skutečně řada vědeckých studií. Ta nejnovější vyšla teprve před pár dny v prestižním odborném časopise Nature Communications. Vědci ze severozápadní univerzity ve Spojených státech v ní prezentují data ze dvou velkých šetření, do kterých se zapojilo zhruba 7000 vědců. Jednak ze Spojených států a také z Evropy. První část toho průzkumu se uskutečnila v dubnu loňského roku, to znamená krátce po propuknutí pandemie a ta druhá část pak letos v lednu, tedy necelý rok od začátku pandemie.