Ranní úvaha

O neviditelných rukách

Ranní úvaha

O neviditelných rukách
Dobrovolnictví (ilustrační foto)

Vltava

Sedím v malé místnosti, je v ní jenom stolek, dvě křesla a obrovská plechová skříň. Zavedl mě sem pan StB, představil se jako doktor Kárdoš. Sedí proti mně a líčí mi můj dosavadní život. Co jsem kdy dělal, co jsem říkal, co jsem si myslel. Naučil se to vážně nazpaměť. Včetně podrobností. Ty mě asi mají ohromit a přesvědčit, že komunistická tajná služba o mně ví absolutně všechno.

Ostatní také poslouchají