Příběhy 20. století

Věděla to celá vesnice. Příběh rodiny Rehákovy, která ukrývala židovskou holčičku Zitu Löwenbeinovou

Příběhy 20. století

Mária a Peter Rehákovi se svým synem Petrem Rehákem mladším

Plus

Na podzim 1944 získal šestiletý Petr Rehák sestru. Jmenovala se Zita, byly jí dva měsíce a objevila se v domku v osadě Kubrica poblíž Trenčína, kde žil s otcem Petrem, matkou Máriou a starším bratrem. Petr věděl, že holčičku kdosi přinesl, že se jeho matce nenarodila. Moc nad tím nepřemýšlel, oblíbil si ji, vozil ji v kočárku.
Adam Drda

18. června 2023, 20:05

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Začínají příběhy 20. století. Pravidelně v tomto čase se pokoušíme osvětlit známé i zapomenuté události moderní historie. Vyprávíme osudy, na které se zapomnělo nebo se mělo zapomenout. I české dějiny mají své hrdiny a zbabělce, temná období i chvíle velkých činů.
Dnešní příběhy se vztahují k holokaustu na Slovensku a jejich téma lze postihnout slovy ukrývání a zachránění. Historie slovenské protižidovské politiky je velmi temná. Za Slovenského štátu probíhalo ničení Židů ve spolupráci s nacistickým Německem, ale do roku 1944 v plné režii tamní vlády, která Němcům za deportace platila 500 marek za osobu. Klíčovou součástí likvidačního procesu byla arizace židovských majetků do slovenských rukou. Ve dvou vlnách deportací do vyhlazovacích táborů bylo zavražděno 70000 slovenských Židů, další zahynuli přímo na Slovensku. A k tomu je třeba připočíst ještě 38000 židovských obětí z jeho slovenských území, která po vídeňské arbitráži připadla Maďarsku. Na Slovensku je ale také poměrně velké množství případů, kdy lidé pronásledovaným pomáhali a riskovali přitom vlastní životy. Téměř 600 čestných titulů spravedlivý mezi národy, které Izrael uděluje zachráncům, náleží právě Slovákům. Dnešní pořad, kterým vás provází Adam Drda, je věnován osudům dvou ukrývaných židovských dětí. Z RUD. Bery rozenou Rónovou jsme natáčeli roku 2016 v Tel Avivu. Nacismus přežila díky ukrývání v Banské Bystrici v klášteře sester vincentek. Zita Kurcová, rozená levný Bainová, přežila díky manželům Řehákovým na vsi u Trenčína. O jejím osudu bude mluvit především syn jejich zachránců Petr Rehák.
Rút Bery se narodila jako Růžena Rounová v červenci 1937 v Hlohovci jako druhé dítě židovských rodičů. Otec Dezider, on pocházel z Maďarska, byl mimo jiné státním úředníkem. Maminka Blanka byla ze středního Slovenska, Růžena měla staršího bratra Bedřicha. Doma mluvili slovensky.