Evropský parlament přijal migrační pakt. Cena zlata dosáhla rekordní výše. Odbory vyrukovali při jednání u prezidenta s nápadem zkrátit školní docházku až o tři roky. Zažili jsme první letošní den s tropickými teplotami. Slovensko si zvolilo nového prezidenta. Houby začaly růst jarní, letní i podzimní a stále rostou také zimní. Aby to bylo komplet. V Indii postupně zahynulo pět členů jedné rodiny při pokusu vyprostit ze studně kočku a v Brně uvízl bobr v plotu. A to zdaleka nebylo tento týden všechno. Takže pojďme na to. Po devíti letech nekonečného vyjednávání a dohadů schválil europarlament balíček migračních a azylových zákonů v méně ambiciózní podobě, než při svém nedávném předsednictví unii vyjednalo Česko. Přesto bylo hlasování do poslední chvíle na vážkách. Čeští europoslanci a europoslankyně také až na jednu výjimku všechna opatření nepodpořili. Hnutí ANO chce kvůli schválení paktu příští týden mimořádnou schůzi PS. Těch už je ostatně více než těch řádných. Stali se takovým současným českým parlamentním folklórem. I tento týden jsme jednu měli. Vyžádalo si také hnutí ANO, a to k údajným korupčním kauzám vládních stran, čímž je míněn už ve sněmovně vícekráte probíraný případ, kdy si premiér Fiala v minulosti na čas uložil peníze na běžný účet kampeličce, která se ukázala značně nedůvěryhodnou. A jak vysvětlil, neuvědomil si, že se uložením peněz stal podílníkem této kampeličky, a proto to ne uvedl v přiznání o střetu zájmů. I tato schůze skončila podle obvyklého vzoru chvíli se plamenně řečnilo, opak nebyl schválen program, a tak asi nejpozoruhodnější bylo vystoupení expremiéra Babiše, který s rohlíkem v ruce horlil nad jeho současnou cenou vyšší než za jeho vlády a dokládal to cenou běžného rohlíků v Tescu tehdy a nyní. Jenže jen letmý pohled na stránky dneska prozradí, že v drtivé většině dodávají ony běžné rohlíky do tohoto řetězce právě pekárny je již koncovým majitelem, je právě Babiš. Nezažíváme často, že by si výrobce takto veřejně stěžoval, že jeho produkty jsou moc drahé. Předseda odborové centrály Středula přišel na jednání s prezidentem Pavlem o důchodové reformě s dosti šílenou myšlenkou zkrátit podle něho u nás extrémně dlouhou dobu vzdělávání o jeden až tři roky, myšleno od základní po vysokou školu, aby mladí mohli dříve nastupovat do zaměstnání. Skvělý způsob, jak z Česka udělat definitivně montovnu. O rok by se podle Středuly mohla zkrátit i docházka do základní školy. Už nyní ale nikde v Evropě žáci neopouští základky dříve než u nás. Předseda školských odborů Dobšík se také proti Středulou nápadu okamžitě ostře vymezil. Jinak ale jeho slova zůstala celkem bez povšimnutí. Značně neobvykle chtěl zřejmě dosáhnout slávy a uznání jednapadesátiletý technický pracovník mnichovské galerie moderního umění. Využil svého zaměstnání a do galerie propašoval své vlastní.

Dílo, aby se tak skvělou ve společnosti děl třeba kandidátského Chiclaya. Na to se však obratem přišlo a muž kromě ztráty zaměstnání a zákazu vstupu do galerie čelí stíhání za poškozování cizí věci způsobené tím, že pro zavěšení obrazů vyvrtal do zdi několik děr. A až neuvěřitelný způsob, jak zneužívat sociální dávky, předvedla. Jíst a rakouská žena. V roce 1981 ovdověla a o rok později si vzala nového muže, se kterým žije ve společné domácnosti dodnes. To by byl příběh pozitivní až dojemný. Jenže má to háček. V následujících 40 letech se žena s tímto mužem jedenáctkrát rozvedla a pak si ho znovu vzala. V čem je fígl? Po každém rozvodu jí totiž znovu začal chodit vdovský důchod a po každé svatbě dostala jako odškodnění za jeho ztrátu bonus ve výši dvou a půl násobku roční výše tohoto důchodu. To jí prošlo jedenáctkrát a už 12. rozvod před dvěma lety jí soud odmítl uznat. Žena se od té doby o peníze soudilo a nyní rakouský nejvyšší soud její nároky definitivně zamítl. Krásné jarní, letní, podzimní i zimní dny v příštím týdnu totiž prý mohou přijít snad všechny, přeje posluchačům ČRo Plus, sobě i celému světu Petr Schwarz.