Vysoká inflace, kterou se snaží centrální banky krotit vysokými úrokovými sazbami, si už vybírá daň v podobě zhoršení finanční kondice firem. Podle deníku The Financial Times letos prudce vzrostl počet bankrotů podniků. Je nejvyšší za osm let. Ve Spojených státech přitom poslední dekádu počet krachů firem klesal. Letos se trend prudce obrátil a množství předložených firem stouplo o 30 %. Podobné je to i v Británii, kde počet zkrachovalých podniků vystřelil na tak vysokou úroveň, která byla vidět naposled ve finanční krizi v roce 2009. Podle deníku je hlavním viníkem situace, kdy firmy nezvládají platit své závazky, to, že se jim vyčerpaly finanční polštáře nakumulované v době pandemických státních podpor a také nízkých úrokových sazeb, které jim umožňovaly levné financování. Část bankrotů jsou tzv. zombie firmy, které už neměly byznysovou podstatu, ale díky finančním příspěvkům v COVIDu přežili déle. Počet bankrotů roste v mnoha evropských zemích. Na čele pelotonu je vcelku překvapivě Dánsko a ostatní severské země, kde aktuální počet bankrotů dokonce převýšil hodnoty z finanční krize. Značně ale vzrostly i případy krachu firem ve Francii a Německu. Na zpožděné dopady pandemie COVIDu by ukazovala struktura firemních bankrotů. Nejvíce firem zkrachovalo v oblasti hotelů a pohostinství a také dopravy, což oboje byly sektory hodně zasažené pandemií. Pojišťovna Allianz uvedla, že pro příští rok čeká další nárůst krachů, a to především v odvětví, která jsou citlivá na růst sazeb, což jsou hlavně reality a stavebnictví, v nichž je Rus bankrotu patrný i teď. Jedna z obřích insolvencí poslední doby pochází právě z tohoto sektoru. Někdejší miláček rakouských politiků i světových celebrit René Benko poslal do insolvence svůj realitní gigant. Si kde holding, do které patřili třeba londýnské sil Frič s newyorská budov a Chrysler či německý obchodní řetězec Karlstadu podle analytiků doplatil právě na to, že vysoké úrokové sazby mu ztížil i financování a po dekádě prudkého zdražování také ceny nemovitostí přestaly růst. V účetních knihách se objevila miliardová díra, která teď tíží evropské banky i pojišťovny. Česko ani ostatní postkomunistické země přes aktuální vysokou inflaci v žebříčcích počtu bankrotů překvapivě nefigurují. Podle domácí statistiky množství firemních krachů v tuzemsku dokonce proti loňsku mírně kleslo. Ještě nemusí být vyhráno tím, že Česko není hlavním jevištěm světového dění. Někdy sem dorazí ekonomické trendy později a často se bolestivým dopadům tak nějak vyhneme úplně. Části gastro obchodu pomáhá také zrušení registračních pokladen, protože se preferencí hotovostních plateb mohli daňově posunul do šedé zóny. Nebo prostě v Česku. Současnou drahotu a drahé úvěry odnesli domácnosti více než firmy.