Názory a argumenty

Petr Šabata: Rozpočtový výhled ubírá vzdělávání 15 miliard. Čeká vláda na zázrak?

Názory a argumenty

Petr Šabata: Rozpočtový výhled ubírá vzdělávání 15 miliard. Čeká vláda na zázrak?
Ve Velkém Beranově téměř neznají zbytky, jejich množství se za posledních několik let rapidně snížilo

Plus

V příštím roce plánuje vláda Petra Fialy dát na vzdělávání ještě o 15 miliard korun méně, než je nakonec v letošním nedostatečném rozpočtu. Zapsala si to do oficiálního výhledu na rok 2025, který předložila sněmovně spolu s letošním rozpočtem. 
Petr Šabata

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • V příštím roce plánuje vláda Petra Fialy dát na vzdělávání ještě o 15 miliard korun méně, než je nakonec v letošním nedostatečném rozpočtu. Zapsala si to do oficiálního výhledu na rok 2025, který předložila sněmovně spolu s letošním rozpočtem. Je to zcela nepochopitelné, když školy poslouchají od ministrů řeči o stálé prioritě pro vzdělávání. A je to naopak úplně logické. Když se pak podívají, co vládní koalice kolem školství ve skutečnosti dělal, neplní žádný ze slibů, který si zapsala do programového prohlášení. Na letošek mělo ministerstvo školství ve státním rozpočtu 269 miliard korun. V lednu ministr Mikuláš Bek nakonec dostal ještě čtyři miliardy. V součtu jsou to tedy letos 273 miliardy. Ve výhledu na rok 2025 je na vzdělávání už jen 258, tedy opravdu o 15 miliard méně, než má ministr Bek letos. Jistě, rozpočtový výhled není ještě státní rozpočet, jak argumentuje ministerstvo financí, je tu však celá řada. Ale má-li vláda v programovém prohlášení slib, že výdaje na vzdělávání v poměru k HDP budou, aspoň na úrovni vyspělých zemí. OECD, nemůže si napsat do výhledu škrt 15 miliard ani z legrace, natož v dokumentu, který předkládá poslancům. Správně říká exministr školství Robert Plaga, že s takovým základem to bude mít Mikuláš Bek výrazně složitější. Při jednání o rozpočtu Plaga vždy uhájil v plánu na další rok aspoň výdaje stávajícího rozpočtu. Poučné také podívat se o rok zpět. I tam bylo ve výhledu na letošek - 10 miliard. A ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS poslal bekovi první návrh rozpočtu, dokonce se škrtem 29 miliard. A pak se půl roku vyjednával o výsledek nebyl pro vzdělávání slavný a handrkování vlastně neskončilo dodnes. Když se podíváme na rozpočet, další priority obrany, po letošním výrazném zlepšení o 40 miliard i v dalších letech nárůst o devět a pak osm miliard korun. Logicky, má-li Česko držet výdaje na slíbených dvou % HDP, nemůže ubírat. Tento zázrak nicméně Fialova vláda čeká. U vzdělávání vynaložíme méně, poměr vůči rostoucímu HDP se zvýší. To je nesmysl, z něhož by ministr usvědčil každý žák základní školy, který ovládá trojčlenku. Ekonom Daniel Münich, šéf think-tanku idea, také člen Národní ekonomické rady vlády upozorňuje letošní školský rozpočet bude oproti roku 2021 vyšší pouze o 13 %. Přitom nominální výkon české ekonomiky HDP ve stejném období naroste o 20 %. Česko se tak svižně propadá v průměrném podílu školských výdajů na HDP proti EU. Konec citátu. Ten propad se odehrává už hluboko pod čtyřmi %. Přitom koalice spolu měla v předvolebním programu 5,2 desetiny % HDP a Piráti a Starostové pět %. Dnes se ODS jednoznačně soustředí jen na priority, kde má své ministry obranu a ozdravení financí. Vzdělávání hodila přes palubu i se třemi ministry školství. Ovšem ti ministři a celé hnutí Starostové se skoro nebránili. Naopak na okraj paluby dokráčeli sami. Bohužel s nimi do hlubin rozpočtového nezájmu spadlo celé školství, ředitelé, učitelky, kuchařky, školní psychologové a především rodiče a jejich děti.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají