V politice to bývá tak, že nejde ani tak o to, co se reálně děje, ale spíše o interpretaci. Vyhrává ten, kdo dokáže dění interpretovat ve svůj prospěch. Jinak řečeno, kdo dokáže lépe odvyprávěné a prodat svůj příběh. Hezky to vidíme dnes na dění kolem vývoje cen v Česku. Inflace nečekaně klesla na 2,3 desetiny %, což je objektivně výborná zpráva. Ovšem začalo interpretační rodeo. Vláda začala tvrdit, že se zdražování takřka zastavilo díky ní, opozice pak, že se to děje navzdory vládní politice. Ta podle ní notabene způsobila, že jsme ještě před pár měsíci měli málem nejvyšší inflaci v Evropě. Kdo v tomto souboji příběhu vyhraje a co to může znamenat pro preference a výsledky voleb? Než odpovíme, zkusme se letmo podívat na to, kdo má pravdu. Odpověď možná bude poněkud nudná, protože s ní je to někde mezi. Vláda má pravdu v tom, že se zkrocením inflace pomohla. Nejpodstatnějším faktorem je totiž snížení cen energií a za levnějšími energiemi stojí zásadní omezení závislosti na dodávkách z Ruska. A na tom pracovala celá EU, tedy včetně české vlády. Podobně vládní konsolidační balíček samozřejmě společně se zvýšením úrokových sazeb, což je ale práce ČNB, ochladil poptávku, což se nakonec projevilo také v pomalejším růstu cen. Opozice má zase ale pravdu v tom, že v minulém roce u nás bylo zdražování vyšší než ve většině evropských zemí, na čemž měla vinu i vláda, a to tím, že odmítla více zasáhnout proti raketovému nárůstu cen energií, například její zastropováním. Z toho pak plyne i to, že ač inflace zpomalila, je většina lidí v Česku stále o dost chudší než před dvěma lety. No a pravdu má Andrej Babiš a spol. I v tom, že k poklesu inflace u nás dochází o něco později než západní Evropě, takže o tom, že by si úspěch mohla přisvojit pouze vláda, lze pochybovat. Je to tedy na fakta zhruba 1 1. Takže jde opravdu hlavně o to, čí příběh bude v kampani pro nadcházející volby silnější. A tady, byť s velkou opatrností, odpovědět lze. Ve prospěch opozice sice hovoří její lepší komunikační schopnosti, ve prospěch vlády ovšem hraje mocný faktor, a tím je kolektivní psychologie. Voliči mají zpravidla krátkou paměť. Rozhodují se spíše podle toho, co se děje tady a teď, než podle dění v minulosti. Prognóza je tedy tato volby v letošním roce, ale zejména klíčové sněmovní volby za rok a půl bude s velkou pravděpodobností rozhodovat ekonomika. Snížena inflace přitom hraje ve prospěch vlády. A pokud dojde i k oživení ekonomiky a výraznějšímu růstu reálných mezd. A hlavně Fialovi a spol. Se to celé podaří zabalit do srozumitelného příběhu a prodat ho třeba pod titulkem zvládli jsme kombinovanou krize a navíc přitom mysleli na budoucnost. Ještě mají šanci na, řekněme volební prohru?