Nájemních padá z 10. patra a kamarád z pátého patra se ho během letu ptá, jak mu je zatím dobrý, odpovídá soused. Mimořádně otřepaná metafora by se snad měla zakázat. Nic jiného se však na státní rozpočet nehodí. V dubnu, tedy za třetinu roku, už jeho deficit dosáhl 200 miliard korun, více než dvou třetin částky, kterou použila sněmovna pro celý rok 2023. Stále znovu tak přichází zpráva, že deficit dosahuje rekordní úrovně. Stále znovu však ministr financí Zbyněk Stanjura opakuje, že vše probíhá podle plánu a že se plán 295 miliard na konci roku dodrží. Stane tak je možné opakovat, že některé položky příjmů se naplní později a že se naopak některé výdaje realizovali předem. Až se příjmy a výdaje znovu synchronizují, pak bude vše v pořádku a deficit se dostane tam, kde má, být, tedy výrazně pod úrovní posledních tří let. Odpovídá to vyhlídce, že se pod panelový dům, ze kterého padá nájemník, na poslední chvíli dostaví. Hasiči roztáhli plachtu a nehodě zabránit. V případě rozpočtu prý roli hasičů sehrají plátci vím fulltext, tedy daně z neočekávaných zisků, která by měla v červnu vynést pár desítek miliard. Státní společnost ČEZ, která vyplatí stejně kulatou sumu na dividendách. Brusel pošle dotace a obecně by měl pomoci rychlejší růst ekonomiky, který zajistí vyšší výnosy na daních. Na druhé straně se sníží výdaje, třeba náklady na energetické stropy nebo sociální dávky. V metafoře lze pokračovat hasičů se třeba porouchá auto, zastaví dopravní kolaps. Pak už nešťastného nájemníka nic nezachrání. Do stejných potíží se mohou dostat správci rozpočtu. Jak upozornil bývalý náměstek ministra financí Ladislav Minčič, jedním ze základních pravidel správců rozpočtu je vědomí, že spolehlivou položkou jsou pouze výdaje. Naopak příjmy rozpočtu se pouze odhadují a nikdo se nemůže zlobit, když jejich předpovědi nevyjdou. To se může stát s evropskými dotacemi, ze kterých se třeba loni proti plánu nepodařilo vybrat ani dvě třetiny. Umím Frontex. Bude úspěchem, když se podaří inkasovat aspoň polovinu. Ke všemu zpomaluje výběr daně z přidané hodnoty. Jakkoli inflace přesahuje 15 %, výběr roste jen polovičním tempem. Lidé šetří, ještě v dubnu se to nezlepšilo. A jak je přemluvit k utrácení? To je úkol pro mistry ekonomického řemesla. Existuje hodně neznámých, u kterých musíme rozpočtovým technokratů věřit, že jejich očekávání vyjdou. Jenom nevíme, jestli to už bude v červnu anebo někdy později. Při běžných ekonomických záležitostech, které řeší každá domácnost, by člověk obdobným příslibům, že peníze přijdou, už dávno nevěřil. Může být ještě hůř, jak s požitkem říkal démonický volant v klasické knize Mistr a Markéta. Stejně nejistým se stávají i výdaje rozpočtu, jak svědčí, že ještě v dubnu doplácel stát energetickým firmám přes tři miliardy za dodávky elektřiny a plynu do domácností, které přesahovaly vládou stanovené stropy. Elektřina na trzích přitom stojí stejně jako před vpádem Rusů na Ukrajinu a plyn jako v létě 2021. A tak logicky vzniká obava, že požadavky energetiků na státní rozpočet s cenou energií na trzích nesouvisejí a nemusí skončit ještě delší dobu. Nutno ovšem připomenout, že škodolibou radost z toho, jak se správcům rozpočtu nedaří, skončí nejpozději v okamžiku, když se daňový poplatník jednoho dne probudí a zjistí, že peníze chybějí v jeho peněžence.