Prezident republiky Petr Pavel má výhrady vůči úpravě valorizace penzí a zpřísnění odchodu do předčasného důchodu. Přesto příslušnou novelu podepsal. Až vyjde ve Sbírce zákonů, začne platit. Ti, kteří očekávali prezidentovo veto, mohou být zklamáni. Ti, kteří vnímali výtky hlavě státu vůči zmiňovanému zákonu, nemohou být překvapeni. Hlavní odpovědnost za podobu úpravy důchodového systému totiž leží na vládní většině. Ta svoji představu prosadila v obou parlamentních komorách. Hlava státu by jí v tom neměla bránit jenom proto, že o změnách má jinou představu. Ostatně i prezidentovo veto by neznamenalo konečnou. Vládní koalice má dostatečnou sílu k jeho přehlasování. Musela by se přitom opět potýkat s opozičními obstrukcemi. Ty nedávno ve sněmovně překonala porušením jednacího řádu. Neučinila tak poprvé, když Fialův kabinet potřeboval stihnout změnu pravidel mimořádné valorizace penzí. Rovněž se dobral k závěrečnému hlasování postupem, který odporoval jednacímu řádu. Tehdy hlava státu nechtěla komplikovat vládě život a novelu navzdory tomu podepsala. Zároveň dodala, že by bylo dobré, aby čistotu legislativního procesu přezkoumal Ústavní soud. Opozice stížnost podala a zatím není známo, zda bude úspěšná. V nejnovějším případě podobné výtky z úst Petra Pavla nezazněly. Právě to mohl být důvod k prezidentskému vetu. Když neexistuje, je logickým výsledkem Pavlův podpis pod novelou. Je to postup srozumitelný. Prezident republiky není automatem, který rychle a bez zkoumání souvislostí posvěcuje vládní kroky. Zároveň však nemůže vystupovat v roli člověka, který diktuje podobu jednotlivých zákonů. Podpis pod novelou důchodového systému s publikováním konkrétních výhrad k jejímu obsahu tak odpovídá roli hlavy státu. Pochybnosti pouze vyvolává načasování tohoto kroku. Došlo k němu jen pár hodin po vypršení lhůty, aby novela začala platit od prvního září. To si původně naplánovala vláda. Nedá se jednoznačně tvrdit, že Petr Pavel potřeboval ještě několik hodin k rozhodnutí, zda zákon podepsat nebo vetovat. Vysvětlení určitého otálení hlavy státu lze hledat v závěru odůvodnění tohoto kroku. V něm prezident apeluje na respektování lhůty, kterou k posouzení má. Zjednodušeně řečeno Petr Pavel vzkázal vládě, že pokud hodlá platnost nějakého zákona prosadit od konkrétního data, měla by ho hlava státu dostat na stůl minimálně 15 dnů před tímto termínem. Přesně tolik času má prezident k rozhodnutí, zda schválený zákon podepíše, nebo ho vetuje. Určité napětí, které vzniklo kolem posté Petra Pavla ke změnám důchodového systému má tedy jasné vysvětlení. Šlo o vzkaz Fialově vládě. Ta nemůže automaticky počítat s tím, že prezident celý schvalovací proces urychlí jen kvůli tomu, aby zákon začal platit tak, jak si to naplánovala vláda.