Konec dotačnímu byznysu, prohlásil na jaře odhodlaně premiér Petr Fiala. Tento výrok se zařadil k dalším vzletným slovům, která neodpovídají realitě. V ČR budou i nadále existovat nejrůznější dotace. Nic zásadního na tom nezmění ani podoba státního rozpočtu na příští rok. Vzdát se těch evropských by nedávalo smysl. Fialův kabinet rovněž nehodlá rušit všechny národní dotace. Zkrátka dotační systém bude v Česku existovat a fungovat i v příštím roce. Vláda by se měla snažit o to, aby takto vynaložené peníze sloužily ku prospěchu rozvoje země a ne jako příležitost zbohatnutí těm, kteří v tom umějí chodit. S čerpání nejrůznějších dotací si skutečně někteří jedinci udělali výnosný byznys. V prostředí, kde se ročně rozdělují miliardy korun, počítají s tím, že se ne vždy podaří zkontrolovat, jakým způsobem byly využity. Přispívají k tomu i stovky nejrůznějších dotačních programů. Není divu, že takový systém je často kritizován pro svoji nepřehlednost. Opakovaně se ozývají výzvy k jeho zjednodušení. Až na ojedinělé výjimky marně. Vzhledem k tomu, že neexistuje jednoznačná a dlouhodobě neměnná představa o tom, co by se mělo formou dotací podporovat. Nelze se tomu divit. Někdy záleží spíše na schopnosti zákulisního vyjednávání, kam se dotační peníze nasměrují v době, kdy nejsou státní finance v dobré kondici, je přirozené, že vláda hodlá škrtat některé výdaje. Stranou nezůstali ani dotace, konkrétně ty národní, takže v některých odvětvích bude dotačních peněz méně, než bylo dosud zvykem. Nesouvisí to však s bojem proti dotačnímu byznysu, ale s potřebou šetřit. V příštím roce proto příjemci některých dotací nemohou počítat s miliardami korun. Mimo jiné se to bude týkat také platby za obnovitelné zdroje energií. Tu kvůli vysokým cenám vzal dočasně na svá bedra stát. Nyní se této povinnosti zbaví a vrátí zpět občanům a firmám. Ve vyúčtování za energie potom názorně uvidí, jaký dopad měl tento dotační škrt na jejich finanční situaci. Z pohledu státního rozpočtu omezení národních dotací nepřispěje k markantnímu zlepšení. Vláda plánuje v příštím roce vyšší příjmy do státní pokladny. Vedle už zmiňovaných dotací hodlá škrtnout ještě některé další výdaje. Proto by se v roce 2024 očekával schodek rozpočtu kolem 200 miliardové hranice. Skutečnost tomu neodpovídá. Deficit by se měl vyšplhat do výše 252 miliard korun. Přispívá k tomu růst celkových výdajů státu. Vzhledem k tomu, že existují pochybnosti o naplnění plánovaných příjmů, nemusí se nakonec výsledný schodek příští rok výrazně lišit od toho letošního. Zkrátka vládou schválené dotační škrty neznamenají konec dotačního byznysu. Zároveň samy o sobě nemohou zajistit pokles rozpočtového deficitu dvousetmiliardové hranici, což vláda ještě na jaře plánovala.