Názory a argumenty

Ondřej Neff: Rachejtle, přechodný jev

Názory a argumenty

Ondřej Neff: Rachejtle, přechodný jev
Vystrašený pes

Plus

Dvě věci mě potěšily na přelomu roku, kdy píši tuto glosu. Jednu myslím vážně, druhou ironicky. Nejdřív tu první: podle předpovědi má být jak jednatřicátého, tak prvního čtyři a půl hodiny sluníčka, přinejmenším ve středních Čechách, kde pobývám. Jak to dopadlo na Silvestra, víme, první leden teprve prožíváme, a tudíž uvidíme, jak to se sluníčkem bude.

 
Ondřej Neff

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Dvě věci mě potěšili na přelomu roku, kdy píšu tuto glosu. Jednu myslím vážně, druhou ironicky. Takže nejdřív to první podle předpovědi má být jak 31., tak první o čtyři a půl hodiny sluníčka. Přinejmenším ve středních Čechách, kde pobýval. Jak to dopadlo o Silvestra, už vidíme. První leden teprve prožívám. Já totiž uvidíme, jak to se sluníčkem bude. Teď to druhé. Potěšil mě fakt, že skutečně žijeme dobu tvořivou. Do kulturních válek se dá zařadit opravdu cokoli, například silvestrovské rachejtle. Pravda, dohady kolem rachejtlí tady byly odjakživa. Teď ale do věci vstoupil ministr Rakušan s výzvou, aby se nestřílelo a už to vře. Je z toho politikum a zamotá se do toho kde co. Pěkně to bylo znát při nedávné debatě dvou starostů jste v rádiu mi střílet nebudeme, oznámil jeden. Akcentoval tím pojem střílení. My ho odpálíme. Ohňostroj pro děti, zněl hlas z druhé strany. Připomněl rozzářená dětská očička. A už to jede. Každoročně oživovaná debata o tom, jak rachejtle plaší zvěř, letos dostala jiný rozměr a přešla do polohy ideové.

  • Konfrontace. Nejsem v této rozepři nestranný. Rachejtle řeším 40 let od toho roku, kdy první psí tlapky překročili práh mého domova. Ze všech psů, co se u nás vystřídaly, byl jen jeden milovník rachejtlí. Rotvajler Bárt se nebál ničeho, ani když nám horkovzdušné balony létaly nad barákem, a tedy nebál se ani rachejtlí, skákal po nich a chtěl se kousnout. Teď máme dva psy noru a Gary. Nora je strašpytel. Gary se jako malinká nebála. Lenora jí časem vysvětlila, že se bát musí, a tak se bojí. Taky nejvíce bála. Risk. A je to už 20 let. Napadlo nás tenkrát s Lubou, že na kritickou noc odjedeme někam stranou. Kamarádka chovala koně na statku stranou od lidských obydlí, v podstatě uprostřed lesů. Slovo dalo slovo a že prý budeme vítáni. Projeli jsme tedy už s tou krajinou k nádherně osamělému statku nejbližší další stavení tři km daleko. Zaparkovali jsme na dvoře Irska, vyskočila a trochu se bázlivě rozhlížela. Nebyla zvyklá, že všude takové ticho. Načež přijela dodávka. Z ní vystoupili dva chlapi a jali se vykládají bedny s nápisem pozor výbušnin. A byly to takové ty prefabrikované ohňostroje, něco jako papundeklové Salvové minomety. Co s tím naděláme? Přece se nebudeme vracet. Není kam. Podle mého mají rachejtle jedinou kladnou stránku. Je to přechodný jev. Kéž by všechny otravné jevy světa přešli tak rychle jako práskání petard. Popřál bych vám to, vám i sobě, ale nerad přeji nesplnitelné, takže se omezím na obvykle. Do roku 24 přeji všechno dobré.