Názory a argumenty

Marek Hudema: Systém spitzenkandidátů a limity unijní demokracie

Názory a argumenty

Marek Hudema: Systém spitzenkandidátů a limity unijní demokracie
Stránka pořadu
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Plus

Blíží se volby do Evropského parlamentu a na předvolební kampani se dobře ukazují limity unijní demokracie. I to, jak snaha o rozšiřování demokracie může mít úplně opačný efekt. Vidíme to na systému tak zvaných spitzenkandidátů, tedy kandidátů evropských politických stran na místo šéfa Evropské komise.
Marek Hudema

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

  • Blíží se volby do Evropského parlamentu a na předvolební kampaní se dobře ukazují limity unijní demokracii i to, jak snaha o rozšiřování demokracie můžeme mít úplně opačný efekt. Vidíme to na systému tzv. spitzenkandidátů, tedy kandidátů evropských politických stran na místo šéfa Evropské komise. Je to vlastně obdoba systému v národních státech, kdy lidé volí poslance do parlamentu a parlamentní strany pak skládají vládu. Přitom je často ministerským předsedou jeden z vůdců vítězných stran. Funguje to tak? Proč to nezavést i v EU? Vždyť Evropská komise je vlastně taková vláda. A když si lidé fakticky budou ve volbách europoslanců vybírat i šéfa komise, ztratí se pohádky o nepovoleném Bruselu. Navíc se tím posílí celoevropské politické vědomí. Lidé se totiž pak budou rozhodovat nejen podle sympatií pro národní poslance, ale i celoevropsky podle kandidáta na šéfa Evropské komise. Tolik teorie a výsledek je tristní. Zatímco před 10 lety, když byl tento systém zaveden, to ještě docela fungovalo. Dnes je to katastrofa. Většina evropských politických stran sice své kandidáty na šéf komisaři nominovala, labuť, tyto strany nemají šanci svého kandidáta prosadit, protože na to nebudou mít. Po volbách. Kdo z poslanců nebo je to kandidát, oním si ani spolustraníci nemyslí, že by mohl někdy být předsedou komise. Tím prvním případem je Terry Retková za Zelené, tím druhým je kandidát evropských socialistů Nikola Schmidt. Jedinou reálnou špici ní kandidátku je zatím Uršula von der Leyenová. Současná šéfka komise, nominovala evropskými lidovci. Ze špice kandidátů je tak spíše trapné divadlo. Proč? Jednoduše proto, že v minulých volbách došlo ke sporu o šéfa komise mezi poslaneckými frakcemi a nakonec ho určili, stejně jako před zavedením systému spitzenkandidátů zástupci vlád jednotlivých zemí EU. Ti totiž podle pravidel unie vybírají šéfa komise, jednotlivé komisaře a parlamenty pak schvaluje. Podporu vlád má právě a jen von der Leyenová. Premiéři a prezidenti unijních zemí se nabídl svých pravomocí nehodlají vzdát. O o nějakých Špit ní kandidáty či třeba v evropské demokracii nechtějí ani slyšet. A to přesto, že doma často halasně kritizují tzv. nedemokratický Brusel či europarlament, který je prý na nic.

Více z pořadu

Od nejnovějšího

Ostatní také poslouchají

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu