Názory a argumenty

Klára Vlasáková: Vědecké vysvětlení nadměrných těhotenských nevolností ukazuje na přehlížení ženského zdraví

Názory a argumenty

Klára Vlasáková: Vědecké vysvětlení nadměrných těhotenských nevolností ukazuje na přehlížení ženského zdraví
těhotná žena

Plus

Odborný časopis Nature zveřejnil přelomovou studii, která říká, co může za nadměrné nevolnosti v těhotenství, a naznačuje také možnou léčbu. Proč řešení tohoto problému trvalo tak dlouho?
Klára Vlasáková

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Odborný časopis Nature zveřejnil přelomovou studii, která říká, co může za nadměrné nevolnosti v těhotenství a naznačuje také možnou léčbu pro vyřešení tohoto problému trvalo tak dlouho. Za výzkumem stojí především jedna žena, americká vědkyně Martina Facebook. Její profesní i osobní život skládají dohromady fascinující celek. Podle velkého profilovala textu v The New York Times FAZ. Výzkumu stavu známého jako Hitlerem i zisk David a triumf začala věnovat poté, co si s ním sama potýkala. Při druhém těhotenství totiž zažívala nevolnosti tak silné, že neustále zvracela. Těhotenství skončilo potratem. Asi jsem se při návratu do práce rozhodla, že chci zjistit o stavu víc a především přijít na to, jak ho léčit. Na výzkumy však nikdo nechtěl dát prostředky, a tak pracovala roky ve svém volném čase a zadarmo. Přes všechny těžkosti si však skoro čtvrt století dobrala k důležitému závěru. Podle studie, která byla v polovině prosince uveřejněna v odborném časopisu Nature, hraje v problematice klíčovou roli hormon k EDF 15. Právě jeho produkce a citlivost, že na něj výrazně ovlivňují vznik Hitlerem zisk. David a ryji. Potud by to byl příběh s happy endem. Vědkyně se snaží rozlousknout problém, kterým trpí dvě % těhotných a který v krajních případech může končit potratem nebo smrtí ženy. Jenže na celém líčení zarazí, jak dlouho byl celý problém bagatelizován. Sama Ficovi zmíněném profilovém textu uvedla, že podle jejího lékaře byl celý problém jen v její hlavě. Domníval se totiž, že ženy trpí v těhotenství nevolnostmi, aby získali sympatie svých manželů. Možná si tedy zarazíte a řeknete si to dobře, jeden mizerný lékař to nic neznamená. Ale ještě předtím, než dojdete k závěru, že žádný problém vlastně neexistuje. Zkuste se zeptat žen ve svém okolí, které si prošly těhotenstvím, na jejich zkušenosti připadali si vyslechnuté. Měli dojem, že jejich přání a problémy jsou v porodnicích a v gynekologických ordinacích brány vážně. Jak s nimi jednal personál během porodu a při poporodní péči. Zeptat se někoho, kdo danou zkušenost skutečně má, bývá dobrý tradiční způsob, jak se o problému něco víc dozvědět. Nedůstojné zacházení s rodičkami u nás úzce souvisí také s domácími porody. Když politoložka Anna Pospěch Durnová a socioložka Eva Hejzlarová zveřejnili v roce 2021 šetření o motivacích, důvodech a názorech žen, které rodily plánovaně doma, vyšlo najevo, že 69 % si pro porod doma rozhodlo po předchozí špatné zkušenosti v porodnici. Autorky ve výzkumné zprávě uvádějí ženy by doma nerodily, kdyby si mohli vybrat porodní asistentku 66 %, pokud by existovaly porodní domy, 65 %. A také kdyby se změnil přístup k rodičkám 62 %. A problém není jen v reprodukčním zdraví žen. Podle výzkumů především z USA čekají ženy ve srovnání s muži déle na diagnostikování rakoviny nebo srdečních onemocnění a je také méně pravděpodobné, že jim personál nabídne léky proti bolesti. To všechno tvoří dohromady obrázek společnosti, kdy žena musí zdlouhavě dokazovat, že jí skutečně něco je, že to není jen vy ji v hlavě nebo že to není způsob, jak si zajistit pozornost. Prvním krokem je uvědomit si, že takový problém vůbec existuje. Objev marnými. Facebook je v tomto ohledu průlomový.

Více z pořadu