Názory a argumenty

Jiří Leschtina: Hodí Trump Evropu přes palubu?

Názory a argumenty

Jiří Leschtina: Hodí Trump Evropu přes palubu?
Exprezident Donald Trump

Plus

Co se to vlastně stalo, když Donald Trump ve své předvolební show v Jižní Karolíně prohlásil, že pod jeho vedením nebudou Spojené státy bránit před Ruskem členy NATO, které nedávají dost peněz na obranu?
Jiří Leschtina

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Co se to vlastně stalo, když Donald Trump ve své předvolební show v Jižní Karolině prohlásil, že pod jeho vedením nebudou Spojené státy bránit před Ruskem členy NATO, které nedávají dost peněz na obranu. V podstatě nešlo o nic méně zásadního, než že bývalý prezident USA a velmi pravděpodobný vítěz letošních prezidentských voleb oznámil světu, že by nedodržel základní ustanovení severoatlantické aliance o její kolektivní obraně. Stali jsme se tak svědky toho, jak favorit na prezidenta země, jejíž armáda tvoří páteř, na to ponoukl za jásotu svých příznivců Putina k útoku proti některým státům aliance. Jak ale na Trumpovo drsné prohlášení, jež podle generálního tajemníka NATO Stoltenberg a podkopává bezpečnost nás všech, bezprostředně zareagovali čeští politici napříč koalicí a opozicí. Zaznívaly až příliš chlácholivé tóny. Podle ministryně obrany Jany Černochové byl Trumpův výrok součástí předvolební rétoriky, která ovšem samozřejmě odráží mínění značné části populace USA. Ministr zahraničí Jan Lipavský zase poněkud nonšalantně pravil, že nebude a nemůže komentovat každý výrok z americké kampaně. Oba představitelé silových resortů tak překvapivě souzněly s vůdcem opozice Andrejem Babišem, který rezolutně prohlásil nevěřím, že by to myslel vážně. Naproti tomu razantněji se projevil i někteří politici TOP 09, lidovců i stan, když mimo jiné označovali Trumpova slova za skandální prohlášení, jež Evropa musí brát velmi vážně. Zejména vládní politici pak připomínali, že Donald Trump již v době svého prezidentského mandátu tlačil na to, aby spojenci plnili závazek vydávat na obranu minimálně dvě % HDP. Ministryně obrany neopomněla připomenout, že této mety vláda chce dosáhnout letos. Jenže i to dvouprocentní minimum, jež platilo pro mírové doby, je naprosto nedostačující v čase závratně narůstajících bezpečnostních rizik. A mnohem blíž realitě je například Polsko, jehož obranné výdaje dosáhly hranice čtyř % HDP, a Varšava tak v nákladech na armádu předbíhá i Spojené státy. Základní otázkou ale zůstává, zda bychom se měli ukolébávat představami, že Trumpovi jde jen o taktické vyvíjení tlaku, aby partneři dávaly víc peněz na obranu, a zahánět tak obavy, že připravuje půdu, aby jako pán Bílého domu nakonec vyhodil NATO do povětří. Jestli totiž v něčem panuje mrazivá shoda mezi jeho bývalými poradci, tak přesvědčení, že Trump nevidí v Severoatlantické aliance absolutně žádný smysl. Což je ovšem pouze jedna z věcí, které ho spojují s Putinem. Především je tu Trumpův obdiv k autokratům a diktátorům, jejichž prototypem je právě vládce Kremlu a k nimž se Trump osudově přiblížil v okamžiku, kdy odmítl respektovat výsledek voleb a podnítil davy k útoku na kapitol. S ruským despotou ho sbližuje vize světa, v němž se ti nejmocnější rozdělují sféry vlivu. Pro to všechno bychom už konečně měli brát vážně Trumpa i v jeho nejúděsnějších volebních kreacích a připustit, že skutečně jednou může dojít až ke spojenectví s Putinem a Evropu hodit přes palubu. A co to znamená pro Evropu? Na nic nečekat a při zvyšování zbrojní výroby a investic do obrany postupovat tak, jako bychom se už od Trumpa dočkali toho nejhoršího.

Více z pořadu