Tato neděle možná jednou bude jedním z důležitých přelomu v novodobé historii Ruska. Během několika hodin se odehrálo několik teroristických útoků takového druhu, který bude možné zopakovat kdykoli v blízké budoucnosti. Skupina několika pachatelů zaútočila v dagestánském Durbanu a v metropoli Machačkale na dva kostely, dvě synagogy a jednu policejní stanici. Při útocích zahynulo více než 20 lidí, převážně policistů. Je to špatná zpráva pro oběti a jejich rodiny, ale také pro prezidenta Vladimira Putina. Ten si v rozkolísaném Rusku před více než 20 lety vysloužil respekt tím, že mimo jiné v oblasti Severního Kavkazu potlačil islamistický terorismus. I když se tehdy také objevily spekulace, že tajná služba stála za některými útoky, aby ospravedlnila drsný postup proti veškerému odporu. Tentokrát se nezdá, že by Putin podobné zprávy vítal. Jsou možná předzvěstí pomalého rozkladu pořádku v Rusku. K to vyčerpává své síly na válku proti Ukrajině, trpí sankcemi a už delší dobu projevuje malou vůli pečovat o blahobyt lidí v oblastech, jako je právě Dagestán. Slova snaživých nižších úředníků, kteří útoky okamžitě spojili s Ukrajinou nebo NATO, tuto nemohoucnost spíš jen zdůrazňují, že se navíc odehrálo skoro přesně tři měsíce poté, co se odehrál obrovský teroristický útok v Moskvě s více než stovkou mrtvých. I tehdy se úřady snažily spojit incident s Kyjevem. Podle oficiálního výkladu je jednota národů Ruska pevná, mezináboženské vztahy harmonické a obyvatelé spokojení. Útok tedy musel prý mít zahraniční původ. Skutečně se k němu přihlásila afghánská odnož Islámského státu. Nedělní atentáty se odehrály v Dagestánu, převážně muslimské oblasti ležící mezi Čečenskem a kaspický mořem, kde žijí desítky národů a národností včetně Židů, kteří se tentokrát stali terčem útoku. Dagestán je také oblast mnohem více než Moskva postižená přímými i nepřímými dopady války proti Ukrajině. Z této chudé a zanedbávané oblasti se chodí do války a zejména do první linie nepoměrně častěji než třeba z Moskvy. A lidé to vědí podle tvrzení čečenského sociologa majetku. Pokud Šanghaj Eva, projevuje tamní mládež stále větší zájem o islámský radikalismus. Situace je v něčem podobná té na přelomu tisíciletí. K nedělním útočníkům měly patřit i dva synové a synovec jednoho z místních politiků. Podle nepotvrzených zpráv se o jejich radikalizaci vědělo, sympatizovali prý s Al-Káidou. Podle jiných spekulací i tentokrát stál za útokem Islámský stát. Terče, tedy státní moc a svatyně jinověrců, by tomu odpovídaly. To, čím se nedělní útok liší od toho moskevského, je rozsah a relativní jednoduchost. Útočníci pravděpodobně použili jen palné zbraně a byli připraveni zemřít. Je tu ale jiná nebezpečnější odlišnost. Zatímco v Moskvě pravděpodobně skutečně útočila skupina s mezinárodní podporou a byla potenciálně detekovatelná s předstihem. V Dagestánu představovali pachatelé malou semknutou lokální skupinu, jakých může být mnoho, a mohou zaútočit náhle a bez varování. To je špatná zpráva pro Dagestán, severní Kavkaz, celé Rusko, ale do značné míry také pro Vladimira Putina, diktátora, který opíral svou legitimitu i o svou schopnost zajistit v zemi pořádek, tato éra možná končí.