Smrt Alexeje Navalného způsobila šok nejen jeho rodině. Mluví se o odkazu, který demokratickému hnutí zanechal. Jeho součástí mohou být i dopisy, které si vyměňoval s někdejším sovětským disidentem nad Brnem dánským. Ten je po smrti svého přítele zveřejnil. Osudy obou mužů si byli tak trochu podobné. Natanz a dánsky se narodil před 75 lety v tehdejším sovětském Doněcku jako Anatolij vždycky vystudoval matematiku a spolupracoval mimo jiné s Andrejem Sacharovem. V 70. letech se dostal do konfliktu se sovětským režimem, mimo jiné kvůli právu tamních Židů odcestovat do Izraele. V letech 1977 až 86 byl vězněn, z toho 400 dnů na samotce a mimo jiné držel 110 dnů dlouhou hladovku. Po propuštění a výměně za Čecha Karla Köcher a se usadil v Izraeli. Nadále sledoval dění v Rusku a podle svého líčení s velkým obdivem sledoval právě Navalného. Navalnyj byl o 28 let mladší a čelil jinému režimu. Do překvapivého kontaktu se oba disidenti dostali poté, co se Navalnyj vrátil z léčby otravy v Německu do Ruska a byl v lednu 2021 poslal do vězení. Dostal prý tehdy ruský překlad dánského vzpomínkové knihy nebudu se bát. Svého času měl dost. Podobně jako jeho předchůdce i Navalnyj strávil 300 dnů na samotce. O tři roky později poslal dánskému po svém právníkovi první dopis. Reflektoval v něm četbu jeho vzpomínek a všímal si mimo jiné podobností mezi tehdejším sovětským a současným ruským vězeňským systémem. Šuranský knihu napsal krátce po svém propuštění, mimo jiné jako jakousi příručku pro disidenty, jak čelit tlaku ze strany KGB. Oba si vyměnili čtyři dopisy. Pak ale výměna dopisů ustala. Navalnyj začala mít kvůli své korespondenci problémy a do vězení se dostali i tři jeho právníci. Pro zájemce je korespondence dostupná na stránkách amerického internetového časopisu Press. Z textu je znát, že si oba druhého vážili, vnímali se jako lidi s podobným osudem a dokonce podobným založením. Sám vždycky i nyní mluví o svém téměř o 30 let mladším kolegovi s velkým respektem říká, že se na něj novináři ve věci Navalného obraceli s předpokladem, že ruský politik je buď blázen, anebo hlupák. Šuranský ale říká, že Navalnyj chápal, že je uprostřed boje a nemohl jednat jinak. Vycházel prý z toho, že pokud se bude starat jen o své přežití, už vlastně prohrál. Šuranský říká, že ho prý během věznění nesl židovský pocit, že nějak žije uvnitř dějin. Podobného ducha ale podle něj má i část ruské inteligence a nejlepší z ruských bojovníků za svobodu. I oni věří, že i když kráčejí údolím smrti, nesmějí se bát. Šuranský dnes říká, že obdivoval Navalného humor a schopnost udělat i ze své vlastní otravy dokonalé představení, díky kterému více než kdo jiný demaskoval povahu současného putinovského režimu. Šuranský doufal, že Navalnyj se dočká svobody tak, jak se to podařilo i jemu. Když on kdysi držel svou několikaměsíční hladovku, začal se prý v jeden okamžik obávat o svůj život, než pochopil, že režim se jeho smrti bojí. Kvůli mezinárodní ostudě tento faktor podle dánského odpadl. Putin prý už mosty k civilizovanému světu spálil, což je nebezpečné i pro další disidenty. Šuranský byl též kontaktu s nyní vězněným Vladimirem Kara-Murza. Obává se o jeho život. Kara-Murza o zdraví je prý velmi slabé, zatímco Navalnyj byl podle dánského fyzicky velmi odolný. Disky nyní napsal dopis Navalného vdově Julii a nabídli jí jakoukoli pomoc, kterou bude schopen poskytnout. Boj prý pokračuje dál.