Názory a argumenty

Adam Černý: Do čela NATO míří veterán evropské politiky

Názory a argumenty

Adam Černý: Do čela NATO míří veterán evropské politiky
Nizozemský premiér Mark Rutte při návštěvě Kosova

Plus

Výběr generálního tajemníka Severoatlantické aliance býval spíše interní záležitostí aliance, současná mezinárodní situace ovlivněná ruským útokem proti Ukrajině mu však dodává zvláštní význam.
Adam Černý

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Před 10 lety se generálním tajemníkem Severoatlantické aliance stal bývalý norský premiér Jens Stoltenberg a už délka jeho mandátu dvojnásobně překračující obvyklou dobu naznačuje dvě věci. Jednak že k výjimečnému prodloužení musely být výjimeční důvod, jednak že výběr jeho nástupce provází výjimečné očekávání. V prvním bodě je důvod zřejmý. Je jím ruská agrese vůči Ukrajině, která před dvěma lety přerostla v otevřený pokus změnit hranice v Evropě vojenskou silou. V druhém bodě jsou neobvyklé nároky dány pochybnostmi vyvolané výroky bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa o neochotě hájit napadeného člena aliance, který neplní závazek vydávat na obranu dvě % hrubého národního produktu. Za takových okolností nestačí tradiční požadavek, aby případný kandidát či kandidátka byl bývalou hlavou státu či vlády nebo ostříleným seniorní ministrem. Příští nejvyšší civilní představitel NATO, kterým až dosud byl vždy Evropan, nebude mít snadnou úlohu. Není ani tolik formálním šéfem, jako hlavně prostředníkem udržujícím svornost aliance. V době, kdy se objevují náznaky únavy v podpoře napadené Ukrajiny, která sice není členem NATO, ale jejíž případná porážka by destabilizovala východní křídlo aliance, v prvé řadě pobaltské země a Polsko. Klíč k udržení podporu napadené země v současné době leží ve Washingtonu, kde republikánská většina ve sněmovně reprezentantů pod tlakem Donalda Trumpa odmítá schválit akutní vojenskou a finanční pomoc Ukrajině. Vyhlídka na jeho možné znovuzvolení posunula mezi uchazeči o post generálního tajemníka NATO do pozice favorita úřadujícího nizozemského premiéra Marka Rutteho, který se jako předseda vlády účastnil summitu aliance či EU už od října 2010, tedy po více než 10 let. I když se to leckomu nemusí zamlouvat. V neprospěch jeho často zmiňované konkurentky, estonské premiérky Kaji Kallasové mluví fakt, který nemůže nijak ovlivnit, totiž že je žena. V kuloárech zaznívá často argument, že právě to by předem znesnadňovalo její pozici, pokud by se příštím americkým prezidentem opět stal Donald Trump, pověstný svým lize mocenským po mně nemůže na úspěch Marka Rutteho, který se drží zásady nehledejme to, kde se budeme přít, ale to, kde se můžeme dohodnout a který už nyní má podporu. Z klíčových metropolí. Aliance by sice vyřadil uchazeče ze střední nebo východní Evropy, mohl by jim letos ale otevřít dveře jinde. Například pokud by se nově zřizoval unijní komisař pro obranu. Což je koneckonců možná i důvod, proč se o funkci generálního tajemníka NATO veřejně neucházel současný polský ministr zahraničí Radek Sikorski.